Mít víc. Znamenat víc. Dokázat víc. Vlastnit víc. Dvěma slovy řečeno: Chtít víc.
To je ambice dnešní doby u mnoha lidí. Jakkoli působí lákavě, ve výsledku se může proti člověku obrátit. Psychologie totiž varuje před židličkou úspěchu. Ta by nikdy neměla stát na jediné nožce, protože když se tato nožka podlomí, člověk rovnou propadne na dno.
Jak podotýkám při svých konferencích osobního růstu, zaměřených na pracovní úspěch, kdo chce něčeho dosáhnout, ten se paradoxně nesmí soustředit jen na práci, ale budovat “další nožky” (partnerství, přátelství, osobní koníčky, alternativní hodnoty), jež ho podrží v okamžiku, kdy se práce nebude dařit, a zmizí tak zdroj hlavní energie takového člověka.
Naopak soustředění se na jedinou “nožku” – práci – hrozí vyhořením. Přinejmenším. A to i proto, že v životě se dějí události, které vlastní vůlí neovlivníme. A například práce, ač jí odevzdáváme maximum, může zkolabovat. Všichni to z nedávné doby známe.
I proto mě v diskrétní zóně (kde mi svěřujete své těžkosti písemně) a při setkáních (kde se mnou hovoříte z očí do očí) udivuje a trápí, kolik lidí je práci ochotno obětovat vztahy všeho druhu včetně partnerů, dětí, přátel i klidnějšího vztahu k sobě samému. Jeden z Vašich mnoha dotazů, který mi přišel do Řešidla, seriálu mých každodenních podcastů:
„Petře, jsem na odchodu od manžela. Býval zlatý, než začal chodit na nějaká manažerská školení. Z nich se vrací zádumčivý, nechce slyšet o žádných našich společných plánech ani problémech, nezajímá se o mě, a když se ozvu, je podrážděný, jestli snad chci stát v cestě jeho vytouženému osobnímu úspěchu. Povězte mi, jak se může člověk takto změnit? Vy sám děláte konference i pro úspěšné lidi. To je učíte házet rodinu za hlavu?“
Co najdeš na vrcholu
Moje konference jsou přesně opačné než ty, na které chodí tento manžel. Samozřejmě je to dáno i mou zkušeností, a tudíž mým přesvědčením. Já totiž nejsem člověk, který by byl okouzlený kariérou nebo penězi. V kariéře jsem dokázal vše, co jsem dokázat mohl, a když jsem vyšel na vrchol, na poslední zaměstnaneckou pozici přímo pod majitelem, a už nebylo kam stoupat, budu-li upřímný, byl jsem zklamán. Nebylo tam nic, co by mě těšilo, jen nepředstavitelný tlak, stres a nenávist těch, kteří byli pode mnou a ještě nevěděli, že na vrcholu, jak správně říká Lucie Bílá, to strašně fouká a jste tam děsně sami, a peníze, které za to všechno včetně zlomeného zdraví nestály. Proto také moje konference, tedy Tajemství obchodu, jsou opačné než ta běžná školení, postavená na Cortésově příkladu.
Když neexistuje porážka
Hernán Cortés (1485–1547) byl slavný conquistador, španělský mořeplavec-dobyvatel, který vyvrátil Aztéckou říši a položil základy španělského koloniálního panství ve Střední Americe. Dokázal to tak, že se svou malou flotilou připlul na Yucatan, vysadil mužstvo na pobřeží a nařídil, k údivu všech, spálit lodě. Aby nebylo cesty zpět. Aby jediná cesta byla vpřed. Aby nebyla jakákoli jiná varianta než dobýt Aztéckou říši, anebo zemřít.
A protože žádný z jeho vojáků nechtěl zemřít, dobyli Aztéckou říši.
Manažerům, kteří chodí na taková školení a nemají pak jinou variantu života než práci, se říká Cortésovy děti. Je to na jednu stranu, uznávám, vysoce efektivní a správná strategie – protože funguje. Člověk je prokazatelně nejefektivnější v okamžiku, kdy je přesvědčen, že mu jde o život, musí uplatnit pud sebezáchovy, nemá žádnou ústupovou cestu a zadní vrátka. Dokud člověk má ústupovou cestu a zadní vrátka, část své mozkové kapacity, byť podvědomě, věnuje strachu, pochybnostem a spekulacím typu Co když: Co když je lepší to dnes nedělat, co když je lepší to i zítra odložit, co když je lepší vše vzdát a dělat něco jiného? Jestliže tuhle variantu nemáte, jste jako Cortésovi vojáci. Musíte vpřed. MUSÍTE.
Proto v mnoha firmách, kde výsledky stojí na efektivitě lidí, sázejí “na Cortése”. Existují celé obchodní systémy, kde přemlouvají lidi, aby opustili zaměstnání a vsadili všechno na podnikání. Ano, na jednu stranu to funguje, protože když se mozek soustředí na jedinou cestu, je efektivní – a vnímá-li tu jedinou cestu jako jedinou možnost vlastní záchrany a sebezáchovy, je schopen v takové tísni vytvořit nejúžasnější nápady a řešení, a hlavně v té tísni se nevzdá, přesněji nemůže se vzdát, prohra neexistuje, prohra není varianta.
Když jsou všechna vejce...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům