To, když miluješ až moc, někdy bohužel bolí až moc.
Kdy například?
Třeba když ten, koho miluješ, má na výběr. Může volit mezi Tebou a někým jiným.
On je pro Tebe jedinou volbou, Ty pro něj jednou z mnoha možností.
Moje kniha Protože je plná takovýchto variant. Ukazuje, že ani odevzdané srdce na dlani někdy nestačí, a o to víc je tehdy důležité vzít rozum do hrsti. A uvědomit si, že to, že u druhého nevyhráváme, nemusí být vůbec tím, že nemáme dostatečnou hodnotu.
Čím to tedy být může?
Každý všední den vybírám jeden z dotazů, které mi chodí do diskrétní zóny, a odpovídám na něj v Řešidle, seriálu svých podcastů, jež můžete poslouchat na Spotify, Google, Apple Podcasts nebo v přehrávači nahoře. Dnes mě zaujal tento dotaz: „Peter, rada by som sa opýtala, ako dokázať prijať rozchod vzťahu, aj keď viem, že nemal nikdy perspektívu. Na začiatku sme sa lúbili. Bol ženatý. Čakala som, že opustí ženu. Nikdy so mnou nechcel ohladom tohto komunikovať. No vedela som, ako velmi sme sa lúbili. Ostala som sama, pošliapaná, opuštená, zlomená a zničená. Stále mi na ňom záleží. Po rozchode som zistila, že mal aj iné ženy. Nikdy pri mne nestál a nebol mi oporou, ale lúbila som ho.“
Fakta versus fantazie
Kdykoli řeším podobné případy, předně doporučuji, jakkoli to bude bolestivé, přestat žít ve své fantazii. Tazatelka píše: Věděla jsem, jak velmi jsme se milovali. Ne. Skutečnost je, že ona ho milovala. Ona ho pořád miluje. Zatímco on, jak ona zjistila, měl souběžně i jiné ženy – zřejmě ty, jež lépe snášely jeho manželství a neobtěžovaly ho dotazy, kdy už se rozvede a podobně. Anebo ho obtěžovaly, a proto těch žen muselo být postupně víc…
Utéct od fantazie je moc důležité. V článku Proč muži lžou a ženy jim věří jsem popisoval, jak moc řada žen miluje slova. A když ta krásná slova, po kterých touží, nedostávají, tak si je bohužel dokážou vymyslet, žít ve sladké domněnce, jak ten muž – který s nimi není a ve skutečnosti ani neplánuje s nimi být – s nimi jednou být začne. Tohle těmto ženám stačí k tomu, aby zůstávaly ve vztahu, kde láska proudí jen jedním směrem – od té ženy k tomu muži. Zpátky od muže k ženě už ne, tedy ve skutečnosti ne, nicméně ve fantazii té ženy ano. On mě určitě miluje, protože mi to řekl – to bývá argument ženy. Ale láska, vážené ženy, se neříká, láska se žije. A žije se tak, že dva lidé si hlavně neubližují. To je láska. Tam, kde jeden po něčem touží a druhý mu právě to nedává, to není láska.
Každý most potřebuje dva pevné břehy
Láska musí být oboustranná, jinak strašně bolí. A v oboustranné lásce to funguje tak, že oba dostávají to, co chtějí. V tu chvíli jsou spolu kompatibilní. A je úplně jedno, jak jejich vztah...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům