Ortega jen za včerejšek vydělal 32 miliard korun. Kdy bude z nejbohatšího Evropana nejbohatší muž na celém světě?

Náš každodenní pohled na vývoj investičního majetku nejbohatších lidí světa ukazuje jasný trend. Amancio Ortega, štika roku 2012, není už jen nejbohatším Evropanem. Vážně útočí na pozici nejbohatšího muže světa. Nedávno odklidil ze třetího místa světového žebříčku stálici, Američana Warrena Buffetta. Přitom ten na akciových trzích jen včera vydělal 148 milionů dolarů. Ale na Ortegu to nemá.

Volatilita akciových trhů funguje jako pružina. Jednou si polepšíte, jindy pohoršíte. V součtu se však držíte na stejném místě s nejistě levitujícím majetkem. U Ortegy je to něco jiného. Tomu jakoby se pružina utrhla. Před dvěma měsíci prosvištěl kolem Bernarda Arnaulta, nejbohatšího Francouze a majitele Louis Vuitton Moet Hennessy, a získal statut nejbohatšího Evropana. Nebyla to krátkodobá záležitost. Stejně, jako se nyní Warren Buffett, renomovaný specialista na investice, může rozloučit s prvními třemi místy. Ze čtvrté příčky ztrácí na Ortegu už 14 miliard dolarů! A třást se pomalu začíná i vedoucí dvojice, dosud neohrožená: Mexičan Carlos Slim Helú (75,7 miliardy dolarů) a Američan Bill Gates (65 miliard dolarů). Zatímco totiž denní pohyby výše investičního majetku se pohybují v řádu desítek, maximálně set milionů dolarů (úměrně celkovému objemu majetku), Ortega má neuvěřitelný čich a úspěch. Jen včera vydělal, podržte se, 1 633 100 000 dolarů. Přes 1,6 miliardy dolarů! To je 32 miliard Kč! Kdyby takto pokračoval, dokázal by teoreticky už za 50 dní zaplatit jen těmito novými výnosy celý veřejný dluh České republiky, a přitom by mu stále zůstal jeho aktuální investiční majetek ve výši 51,4 miliardy dolarů. Španěl má tedy již téměř bilion korun. Jak ho dosáhl?

O jeho dětství a krůčcích směřujících k vytvoření módní značky Zara jsme již psali zde. Zajímavé je však pojetí jeho byznysu. Ortega není prostý překupník, který by si otevřel multibrandový obchod a ke každému kousku oblečení by si připočítal pár dolarů. Dělá to právě naopak. Snaží se kontrolovat komplexně celý řetězec. Vlastní výrobny, distribuční kanály, sklady i obchody. Nikde neživí externí mezičlánky, což má dva efekty. Za prvé, garantuje kvalitu a není závislý na nikom cizím. Nikdo ho nevypeče nenadálým zvýšením ceny, obchodním vydíráním či nespolehlivostí při dodání zboží. A za druhé, výrazně ušetří. Nezaměstnává ani drahé návrháře, kteří mají beztak subjektivní vkus. Designéry jsou sami zákazníci. Ortega si vynucuje u prodavaček zjišťování zpětné vazby od klientů. Zákazníci sami tak mají zásadní vliv na to, jak zboží v “jejich obchodě” vypadá. Suma sumárum, Zara je synonymem cenově dostupné módy relativně vysoké kvality, inspirované vkusem, přáními a životním stylem moderních mužů a žen. Ortega dokonce neplatí ani za reklamu. Protože dává svým zákaznicím a zákazníkům tolik prostoru, předpokládá, že se spokojenost s konceptem Zara ponese éterem tak nějak sama. Jako kdyby šlo o referenční marketing! A tato koncepční sázka se Amanciu Ortegovi zjevně vyplácí.

Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům