“Neničte japonské obchody,” zazněl čínský pokyn z tlampačů v bouřících ulicích Pekingu. Číňané, kteří v minulých dnech začali obracet svůj hněv proti všemu japonskému, nejsou národ, který by neposlouchal. Vzbouřenci vlastně uposlechli. Přestali totiž házet láhve, kameny a vejce na japonské velvyslanectví v Pekingu, přestali vypalovat prodejny Toyota a Honda i japonské restaurace, bít japonské turisty. Začali devastovat nadnárodní butiky Rolex a Dior, a bylo lhostejné, že s kauzou Senkaku nemají nic společného.
V obchodech, vydrancovaných a zdevastovaných, zůstala spoušť. Protože zmizely i limitované kolekce hodinek Rolex, škody jdou do desítek milionů. Čínské pojišťovny ale momentálně nefungují, takže další osud butiků (i dalších, méně významných, které to také “schytaly”) není právě nejjistější. Ano, tak to vypadá, když se jedné miliardě čtyř stem milionů Číňanů řekne, že Japonci ohrožují jejich zájmy.
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům