Měli jste někdy pocit, že cesta, po které už roky jdete, vlastně nikam nevede?
Že Vám nepřináší to, v co jste věřili, a máte chuť zabrat kormidlem k otáčce o devadesát, nebo i sto osmdesát stupňů?
Měli jste takové návaly a výkyvy například na škole, v práci, při sportovním klání, které Vám nevycházelo…, nebo i ve vztahu s jinou osobou?
Cítili jste, že možná nevíte, co přesně chcete, ale to, co prožíváte, určitě ne?
A nyní nemluvím o krizi středního věku, vysvětlenou v podcastu Proč ti, kteří jsou na dně, odstrkují ty, kteří jim chtějí pomoci a v článku Osud “okousaných kostiček”: O co milenky přicházejí čekáním na Godota.
A nemluvím ani o vyhoření v práci či vztahu, vysvětleném v článku Jak předejít vyhoření a v podcastu Jak poznat vyhoření ve vztahu.
Mluvím o krizi osobní identity, jednom z nejtěžších psychických jevů, který může přijít v jakémkoli věku a za jakýchkoli okolností, nejen tehdy, když je člověk oddělen od svých blízkých nebo milovaných. Jako by mu život mizel mezi prsty. Jako by ho nechápal. Jako by nerozuměl sám sobě. Jako by nevěděl, kde je, kam patří, zda tu vůbec být chce. Je to fenomén, ohrožující naše sebeurčení, klíčové pro pocit štěstí. Jinak řečeno: Jakmile naše identita dostane vážné trhliny, může to být sebezničující. Proto jsem tomu věnoval knihu Čtyři prány štěstí a Vánoční Speciál – dárek pod stromeček těm, kteří cítí, že se jejich vnitřní krize zvětšuje právě v tomto složitém období, jemuž čelí celá naše země.
Jeden z dotazů, který mi přišel do Řešidla, seriálu mých každodenních podcastů, v nichž mluveným slovem zodpovídám Vaše otázky: „Partner mě po sedmi letech manželství a po dvou dětech šokoval ze dne na den slovy, že mě už nemiluje, že potřebuje změnu, že jsem mu nijak neublížila, ale že teď musí všechno změnit, že takhle nemůže dál. Co se mohlo stát? Sex jsme měli bez problémů, nehádali jsme se, jako táta byl bez chyb. Co mu to přeletělo přes nos? Je to blesk zčistajasna.“
Děláš nejlepší, vrací se Ti nejhorší
Když se mě lidé ptají, proč jsem napsal Vánoční Speciál, vysvětluji, že jde o 244 stran duševního obejmutí. My všichni totiž procházíme katarzní dobou. Všechno, na čem stály naše dosavadní jistoty, se zničehonic vyvrátilo.
Někdo chodil roky do práce, dařilo se jemu i firmě, nepřišla ani žádná hospodářská krize, a přesto je ten člověk bez práce, bez peněz, ta firma ze dne na den zavřená. Mnozí lidé, kteří neudělali nic špatně, dokonce poslušně dodržovali všechna vládní opatření, přišli o místa nebo domovy, které museli opustit, protože nájmy si už nemohli dovolit dál platit.
Mnozí lidé, kteří se denně dusí v rouškách nebo respirátorech, přesto každý večer znovu poslouchají zprávy o stále vyšším počtu nakažených a umírajících, hřímající ministry, že “jsme nezodpovědní” a že “musejí opět přitvrdit opatření”. Jako by chyba byla u těch lidí.
Chápete? Přestože děláte to nejlepší, vrací se Vám to nejhorší. A tak si dříve nebo později řeknete: Tohle je cesta, která prostě nemá cenu, nemá smysl, nemá budoucnost. Nebudu se jí dál věnovat, něco změním.
Větší či menší krizí osobní identity procházejí mnozí z těch, kdo na jaře šili roušky, tiskli štíty na 3D tiskárnách, drželi při sobě – a “odměnou” je mnohem silnější virus. Všechno padá na zdravotníky, kterým vláda doposud neposlala slíbené odměny za jarní přepětí, a přesto vyžaduje jejich nadprůměrné nasazení. Ačkoli lékaři, sestry, další nepostradatelné profese budou s přibývajícími dny stále více padat na ústa, od veřejnosti – uvidíte – bude místo podpory přicházet kritika, proč jsou odvolávány neakutní operace, že se “všichni v nemocnicích flákají”. Těmto zdravotníkům se vzdalují osobní vztahy, rodiny, odpočinek…
A to mluvím jen o jednom dílku této skládačky, která má přesah dál, než si myslíme.
Ale nechme tuto dobu být. Krizi osobní identity totiž mívali lidé vždy, a to hlavně v sobě.
Když věříš cestě, a cíl Tě zklame
Je jedno, o jaké cestě nyní budeme mluvit. Společné je, že se vydáte cestou, které věříte – a zklame Vás cíl.
Například: Rodiče Vám řekli Choď na tuto školu, budeš mít práci, ve které si Tě lidé bude vážit. Realita: Náhle jste lékař, opravdu zachraňujete lidské životy, a lidé na Vás nadávají: Proč chtějí doktoři dostat přidáno? Za...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům