Jako rukojmí v partnerském vztahu je nejvhodnější: dítě.
Snadno jeho prostřednictvím vydíráte, protože rodič nechce své dítě vidět trpět.
Snadno jeho prostřednictvím manipulujete, protože dítě Vám – jako rodiči – věří, a proto snadno uvěří i tomu, že druhý rodič je špatný.
Proto se děti stávají nejčastějšími loutkami v taktických hrách svých rodičů. Ale také to má dalekosáhlý dosah do jejich dospělých životů.
Už v dnešním soukromém živém vysílání v uzavřené skupině jsem téma vyřizování účtů přes děti otevřel. Dostal jsem moře dalších dotazů rozmanitého zabarvení. Co příběh, to jiný motiv. Jeden typ se však často opakoval. Delegace zla. Někdy i nevědomé nakažení dítěte ubližující strategií. Přestože mé dnešní vysílání pro členy klubu trvalo dvě hodiny, musím v Řešidle, seriálu mých každodenních podcastů, zodpovědět právě toto úskalí:
„Petře, při poslechu Vašeho živého vysílání jsem si vzpomněl na Váš magazín FC, vydání Jak přepsat staré vzorce. Píšete tam o delegaci zla. S partnerem mám malé dítě. On měl složité dětství. Matka na něj byla sama, zoufalá, a tak ho velmi ponižovala; vyčítala mu, že kvůli němu nemůže mít ,normální život’, jiné muže, předala mu hodně negativní energie. On se nyní bohužel podobně chová k dceři. Vyčítá jí, že kdyby nebyla na světě, mohl by mít jiný život, užívat si s kamarády. Také mně řekl, že nebýt jí, už by mě dávno opustil. Co mám dělat, aby změnil a přepsal tento vzorec v sobě? A pokud to není možné, jak zabránit alespoň v tom, aby tento vzorec předal naší dceři?“
Odkud přichází zlo
Zlo se mezi lidmi přenáší na základě odpozorované zkušenosti. V televizi či reálném životě sledujete něčí ubližující jednání, můžete být i přímo zainteresováni, protože se někdo vybíjí na Vás, nebo jste součástí party, která se vybíjí na někom dalším, a může Vás začít fascinovat, jakou převahu ten agresor ponižováním získává. Rodiče, kteří takto ponižují vlastní děti (a není to těžké, protože děti jsou slabší a nemohou se bránit), mohou ty děti nevědomě učit, že ponižováním lze získat moc nad slabším jedincem. Takové děti pak rády šikanují druhé, protože se jako oběti naučily, že “to funguje”.
Osvojí si tak vzorec, který pak uplatňují ve všech typech vztahů – i v práci, v partnerství. A to často jen proto, že jim nikdo neukázal opak: propadly přesvědčení, že je to jediný možný způsob, jak se zbavit pocitu slabosti – ponižováním druhých. Přitom by stačilo více se zamyslet: Jestliže někdo potřebuje ke své převaze násilí, znamená to, že bez násilí si nevěří na to, že by mohl získat převahu. Takový člověk potřebuje do ruky zbraň a s ní si pak troufne někoho...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům