Velké zaoceánské lodě, hnus v Benátkách

“Vydejte se do Benátek, zažijte romantiku na palubě nejluxusnějších lodí světa!” řvou reklamy cestovních kanceláří, zprostředkovávajících výlety zaoceánskými loděmi. Ano, romantika to je. Ale ne pro obyvatele Benátek. Ti sepsali další petici a nechtějí obrovské kolosy nechat vplouvat až do samotného jádra města.

Je to stejné, jako kdyby na Staroměstské náměstí v Praze směly vjíždět nákladní trucky. Připlouvající “město na vlnách” signalizuje hladina benátské laguny dlouho dopředu. Tam, kde se říká “bazén svatého Marka”, začne vlnobití. Za kostelem Santa Maria della Salute se vynoří silueta oceánského parníku, který si do výšky nezadá s desetipodlažní budovou. Zastaví, zakryje veškerý výhled a v nejhorším případě ještě spustí kotvu. Po idylce je veta. Z mnoha palub jsou slyšet skřeky tisíců cestujících a hromadné cvakání fotoaparátů, občas něco upadne do vody. Dnes jsou v Benátkách, zítra jinde ve Středomoří. Rychloturisté na lodi.

Osobně v Benátkách miluji rána. Rád se ubytovávám v Hilton Venezia, hotelu na opačném nábřeží, kde je větší klid a výhled na Dóžecí palác a další památky jako na dlani. Hodinku před snídaní si nazuji tenisky a vybíhám ještě před východem slunce po náplavce směrem z města. 5 km tam, 5 km zpět. Nejezdí tu auta, pekaři teprve vytahují rolety. Když běžím zpět, už pobřeží zalévá slunce. Vlny se zvedají. V tom na chodník padne stín, který se hrozivě rozšiřuje. Podívám se doprava a vyrazí mi dech pohybující se činžovní dům, který pluje deset metrů ode mě. Lidé nacpaní u zábradlí mě povzbuzují skandovaným potleskem. Břeh zavaluje zápach ze spálené nafty, zastavuji se. Začala hodina příjezdů velkých lodí, běh skončil.

Můj názor: Zaoceánské lodě jsou moderní hnus, který do stařičkého města nepatří. Benátky byly roku 810 vystaveny čtyři kilometry od pevniny, v mělké laguně, na ostrůvcích vyztužených dubovými kůly. Ve středověku byly branou do Středomoří, v novověku byly symbolem romantiky. Canal Grande, který esíčkově meandruje městem, byl krásnou hlavní třídou. Místo aut ji brázdila vaporetta, tedy říční autobusy, po ránu ale také pozoruhodné popelářské lodě, jinak ambulance a policie. Radnice se vždy bránila dělat z Velkého kanálu atrakci. I když měří téměř 4 km, přetínají ho pouze 4 mosty. Říká se jim “služební”, protože jsou tu jen proto, aby konaly nezbytnou službu. Jinak by tu nestály. Jeden je například u vlakového nádraží, kvůli mase turistů, kteří potřebují překonat kanál a loďky by je nepobraly.

Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům