Když Vám otravuje život kolega, můžete změnit místo.
Ale když se jedovatým stane rodič, copak můžete vyměnit rodinu?
Navíc, “tolik toho pro Vás udělal” – “přivedl Vás na svět” – “nebýt jeho, nemáte mnohé”. Znamená to, že jste dlužníky a máte být vždy tím, kdo ohne záda?
Citlivé téma. Zabývám se jím i ve svých knihách Čtyři prány štěstí nebo Spolu. Dalšími odstíny tohoto problému mě zásobujete den co den. Vaše dotazy pravidelně zodpovídám prostřednictvím Řešidel, dnes vyberu tuto otázku: „Petře, možná mě odsoudíte. Ukončila jsem kontakt s matkou. Odmala mě ponižovala a urážela, otec, to ještě žil, mě jako dítě i bil. Oběma v mém životě nikdy nic nebylo svaté ani dostatečně dobré. Když jsem si našla životního partnera, plísnili ho. Když se nám narodily děti, nechtěli je vidět. Když jsme pak koupili dům, pomluvili nás, a to už ve mně bouchly saze. Divné je, že mi přerušení styku ani není líto, nestýská se mi, dokonce se mi ulevilo. Matka mě pomlouvá tím víc, ale mně je dobře. Jak to? A je to vůbec správné? Měla bych se snažit obnovit kontakt s ní jenom proto, že je to rodič?“
Proč se uleví
Všichni se cítíme tím lépe, čím dál jsme od negativního zdroje. To platí ve všech typech vztahů od kolegů přes takzvané kamarády až po takzvané rodiče. Ano, říkám takzvané, protože pro mě skutečným rodičem není ten, kdo je uveden v rodném listě, ale kdo se jako rodič chová. Kdo své dítě chrání před ubližováním, ne že mu rány sám způsobuje.
Dětský problém
Samozřejmě, a tady vložím podmiňovací způsob, než se vzdálíme od negativního zdroje v osobě našeho rodiče, mohli BYCHOM se ještě předtím pokusit porozumět, proč je vlastně tak negativní. Možná BYCHOM zjistili, že našemu rodiči také někdo ublížil, že on do něj vdechl všechny negace, hořkost, podrážděnost, hněv na celý svět. Možná BYCHOM se od něj i dozvěděli, že vlastně neví, jak se těch negací jinak zbavit, než je prsknout právě na nás, protože jsme přirozeně nejblíž. Možná BYCHOM vyslechli i jeho omluvu a soucítili.
Ale možná je v tomto toxickém jednání také úmysl. Mnozí rodiče si bohužel vybíjejí své komplexy právě na dětech, nejlépe malých, protože se nemohou bránit a jsou vděčným hromosvodem. Alespoň do chvíle, než tyto děti trochu vyrostou nebo zcela dospějí – a mají možnost si svobodně vybrat: koho chtějí, aby tvořil jejich okolí. Jeho rodič už ne…
Karma rodiče versus dítěte
Vím, o čem hovořím, protože jsem to zažil na vlastní kůži. Kdo četl můj FC Speciál, ví, co jsem si prožil v dětství. A výsledek všeho? Uvědomil jsem si, že nejsem odpovědný za svého rodiče. Že to, jak se chová, je jeho odpovědnost, jeho problém a jeho karma. Jestliže se ke mně choval toxicky, mohl počítat s tím, že mě svým úmyslným jedem dříve nebo později otráví, že takového člověka vedle sebe nebudu chtít a že z jeho blízkosti odejdu. Jeho chování byla jeho odpovědnost, jeho problém a jeho karma. Ale moje reakce na jeho chování byla moje odpovědnost, můj problém a moje karma.
Už v podcastu Jak jednat s negativním rodičem, který mě oslabuje, ale nechci ho izolovat jsem vysvětloval, že jsem nikdy nestál o toxický život. A brzy jsem...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům