Sbíráš se z otřesu, který Ti připravila zrada, a myslíš si, že to nejhorší už máš za sebou?
Říkáš si: “Budiž, stalo se, už to nejde odestát, tak prominu a všechno bude jako dřív”?
Mýlíš se. To nejtěžší může být pořád před Tebou.
Zrada, potažmo narušená důvěra, jsou jedním z nejčastějších témat, proč vznikl tištěný kurz Jak vypnout negativní myšlení. Chci, aby si lidé ve společném vztahu uvědomili, že problémy, ať je vtáhl mezi ně kdokoli, jsou principiálně společné a neskončí, pokud je oba nebudou společně řešit.
Pouhá snaha prominout a “začít od nuly” nefunguje, protože minulost s sebou vleče problém, který sám od sebe nezmizí. To spíše příčina, kvůli které vztah dospěl ke zradě, při neřešení nabobtná. O tomto takzvaném negativním řetězení jsem ostatně hovořil v nedělním živém vysílání Jak zvládnout závislost na jednom člověku, který se k nám zrovna chová toxicky.
Typický dotaz, který dostávám, zní ten, který nyní odcituji: „Petře, snažím se každému partnerovi důvěřovat. Už ve druhém vztahu jsem ale zažila nevěru. I tenhle přišel, odprosil a také mě uprosil, ať to zkusíme znovu. I v případě tohoto partnera to ale znovu sklouzává postupně k rozchodu. Řekněte, může to být problém můj jako osoby, že při další šanci prostě už více pochybuji a méně důvěřuji, anebo je to všeobecný problém, že druhé šance ve všech vztazích už prostě drhnou?“
- Děkuji za důvěru, s jakou mi píšete. Odpovídám v Řešidle, které můžete číst nebo poslouchat zde nebo přímo v podcastových aplikacích (viz výše).
- Nechcete-li se ptát veřejně, můžete i anonymně v uzavřené skupině.
- Nechcete-li se ptát ani anonymně, otevřete si v tichosti mé knihy Řešidlo 1 a Řešidlo 2, kde jsou mé kompletní odpovědi na nejčastější dotazy.
Problém opakovaného vtipu
Představte si komika ve varieté. Předstoupí před publikum a poví vtip. Všichni se zasmějí.
Komik se ukloní a poví znovu ten samý vtip. Někdo se možná zasměje, větší část už ne.
Komik se znovu ukloní a poví zase ten jeden vtip. V hledišti se už nesměje vůbec nikdo.
My totiž nemůžeme při vědomí toho, co už víme, předstírat, že to nevíme. My se nemůžeme nikdy vrátit zpátky na stejné místo, na začátek. My nemůžeme podruhé vstoupit do téže řeky, neboť při opětovném pokusu už nejsme stejní ani my, ani ta řeka – ten vztah. My už zkrátka víme, že konkrétnímu člověku věřit jen tak nemůžeme, že jsme mu už jednou věřili a on nás zradil. I kdyby se hypoteticky tou zradou změnil a poučil, problém je, že se tou událostí měníme a ponaučujeme i my.
Jiná řeka
My nemůžeme začít úplně znovu. Nemůžeme odmazat historii. Ta v nás zůstává. Je to jako říct si: Půjdeme na rande a budeme se tvářit jako dva cizinci. Jako že se neznáme. Jako že se vidíme znovu poprvé. I když tohle zkusíme, bude to jenom hra a přetvářka. My nemůžeme smazat staré vzpomínky…
My si samozřejmě můžeme říct: Uděláme všechno pro to, abychom si dali novou šanci. Ale všímejte si toho slova. NOVÁ šance není první šance. Nezačínáme od nuly, začínáme od zkušenosti. A ti, kteří chtějí tu další šanci zvládnout, tohle musejí vědět: že si oba už nesou s sebou starou zkušenost. A tento problém bohužel funguje na obě strany.
A tak ten, kdo byl v minulosti zrazen, může kdykoli říct: “Já Ti nevěřím. Tys mi už ukázal, že se Ti nedá věřit.” A nejhorší na tom je, že člověk, který tohle...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům