Jednou z fint, jak bohatí ještě více bohatnou, je budování podnikatelského brandu. Vybuduji-li známou značku, ideálně postavenou na vlastní osobě, zhodnotí se i každý můj soukromý nákup. Názorně to platí v případě nemovitosti. Nakoupíte anonymně za hubičku, prodáte jako zajímavost za násobek pořizovací ceny.
Patricia Gucci, která nedávno oslavila padesátiny, původně ukryla své sídlo do pouště v jižní Kalifornii, aby se vyhnula zrakům zvědavců. Jenže časy se mění a dědička stejnojmenné módní značky pustila vybrané novináře dovnitř. Důvod je zištný. Už v poušti nechce být a potřebuje dům prodat. Vzhledem k tomu, že prodává jako “Gucci”, prodává téměř za 10násobek ceny hrazené před 19 lety.
Jejím tátou byl Aldo Gucci a dědou Guccio Gucci, stojící za založením módního domu. Guccio začínal jako pomocná síla v londýnském hotelu Savoy, myl nádobí v kuchyni. Nic jiného mu nezbývalo, když se chtěl uživit. Jako čtrnáctiletý totiž utekl z domova do Anglie a snil, že si tam jednou otevře obchůdek s koženým zbožím. Atleti by řekli, že trošku přehnal start a zatavil se. Zdržel se na své cestě, propadl deziluzi a víru oprašoval až v průběhu let. Až v roce 1922, v jeho 41 letech, kdy se pokorně vrátil do Itálie, si opravdu otevřel krámek ve Florencii. S o to větší vervou se pustil do výroby. Zjistil jednu zajímavou zákonitost: Čím originálnější kožené zboží a jezdecké doplňky vymýšlel, tím větší boháče lákal. A o to větší zisky měl.
V rodině Gucciů dlouhodobě panují zastřené vztahy a vzájemně pro sebe nemají dobré slovo. Po Gucciově smrti se o dědický podíl hádaly čtyři děti, bratři Aldo a Rodolfo nakonec vytěsnili i...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům