Sportovci jsou fenomén. Sledovaní a podporovaní napříč světem a národnostmi mají obrovský marketingový potenciál. Firmy se toho snaží využít a ne vždy je patrné, kdy jde o prostý obchodní vztah, založený na propagaci za honorář, a kdy o ztotožnění se sportovce, kterému již o peníze “tolik nejde”, s oblíbenou značkou, respektive o upřímnou nezištnou poctu značky úspěšnému sportovci.
Ať tak či onak, je zajímavé pozorovat, kde všude až úspěchy našich sportovců vnímají. Patriota to zahřeje, i když jako fanoušci nemáme na soukromých úspěších jednotlivců pražádnou zásluhu a jen si ji rádi přisvojujeme. Ale to nechme stranou.
Nedávný příklad za Českou republiku: Radek Štěpánek. “Jestliže čtyřiatřicetiletý sportovec, jako je Štěpánek, dokáže hrát tři dny po sobě, když se dře pro vítězství svého týmu, tak mi neříkejte, že hráči ve věku 25 nebo 26 let nemohou hrát ve středu a v sobotu,” hromoval na tiskové konferenci ve Španělsku portugalský fotbalový trenér José Mourinho. Srdce českého tenisty, vítěze Davis Cupu, zmínil jen tak mezi řečí v kritice na výkon svých svěřenců z Realu Madrid. A to je Mourinho považován za sebestředného nafoukance s platem 1 milion korun denně, který jiné než své úspěchy nevidí. To i Štěpánka muselo nadchnout.
Dnešní příklad za Slovenskou republiku: Danka Barteková. Reprezentantka v tak okrajovém sportu, jakým je střelecký skeet, obdržela pozvání od značky Montegrappa, aby v Itálii převzala pero. Důvod: ocenění za bronzovou medaili na olympiádě v Londýně. Pozoruhodné jsou dva faktory:
1. Proč právě Montegrappa? Střelba a psací nástroje nemají žádnou spojitost (naštěstí – jinak by prezident Klaus po extempore v Chile byl zatčen za nedovolené ozbrojování). Pomineme-li římskou minulost, Italové nemají k puškám...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům