Už zůstat sami poté, co jsme se cítili dobře ve vztahu, je těžké.
Ještě těžší je však zůstat sami navíc na těžké situace. Najednou čelit sami starostem, na které jsme dříve byli dva, ať jde o práci, výchovu dětí, vlastní zdraví nebo cokoli dalšího, na čem záleží, ale co se vinou osudu zkomplikuje.
Právě pro tyto okamžiky vznikla kniha JáMy spřízněných duší. Je nejen o jámách, do kterých občas v životě padáme, ale také o rozdílu mezi Já a My. Mezi samotou a osamělostí. Mezi slabým Já a silným My, ale také silným Já a slabým My. Ne vždy totiž „mít vztah“ znamená „být silnější než sám“. Někdy totiž ve vztahu jsme s člověkem, který nás v jámě, do níž spadneme, ještě zadupává. Ale o tom už v knize.
Každý den dostávám okolo tří set Vašich dotazů. Není to moc, když jenom na Facebooku je vás víc než tři sta tisíc. Snažím se na Vaše otázky odpovídat mimo jiné formou Řešidla, mých každodenních podcastů, jež můžete díky přehrávači nahoře poslouchat nebo díky přepisům číst. Dnes odpovím na následující velmi častou otázku, která právě s knihou souvisí, ale já na ni nahlédnu ještě z jiného pohledu. „Petře, prožívám těžké období a zůstal jsem na něj sám. Vím, že ho nakonec zvládnu, ale někdy v tom tunelu potřebuji světlo, energii, naději, že to všechno má nějaký vyšší smysl, který sám ve tmě nevidím. Pokaždé si při tom vzpomenu na Vás a Vaši větu, kterou jsem četl v jedné Vaší knize: Všechno se děje proto, aby nám to pomohlo. Můžete mi vysvětlit, proč tomuto věříte? Cítím totiž, že ve Vaší obsáhlejší odpovědi by mohlo být právě to světlo pro mě, které potřebuji a které si natrvalo zavěsím do hlavy.“
Pravdu, nebo útěchu?
Každého, kdo mi svěří svůj problém a potřebuje nasvítit cestu, se ptám, co konkrétně u mě hledá.
A zeptám se i Vás. Hledáte pravdu, nebo útěchu?
To je totiž rozdíl.
Když hledáte pravdu, můžete na konci najít útěchu.
Ale když hledáte jenom útěchu, tak pravdu nenajdete.
Z toho plyne a lidé to někdy neradi přijímají: Já neutěšuji. Snažím se říkat pravdu. Přičemž ta pravda je někdy tvrdá. Právě jako v tom případě, kdy zůstaneme na těžké období sami.
Pravda o samotě
Pravda totiž je, že v těžkých chvílích vůbec není snadné kráčet životem sám. Ono to vlastně není snadné nikdy.
Člověk totiž dělá chyby. Navíc život je sled překážek.
To znamená, že člověk, který je sám, musí také SÁM čelit svým chybám, tedy i svým výčitkám, že je hlupák, že na to nemá a možná nikdy mít nebude. Současně musí SÁM čelit těm překážkám, které přináší život, na kterých SÁM padá, selhává a SÁM se je učí překonávat. V obou případech, ať jde o vlastní chyby, které se tento člověk musí naučit NEopakovat, nebo o ty překážky, které SÁM musí přerůst, to znamená, že se člověk SÁM musí učit překonávat svůj limit,...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům