5000 boháčů opustilo Francii. Mezi nimi druhý nejbohatší Francouz. Bernard Arnault převedl všechna svá osobní aktiva do Belgie a byl označen za sobce. Jakou měrou tedy vůbec do státní pokladny přispívají bohatí? A kdo vlastně převážně platí daně?
Podívejme se bez emocí na čísla. Ve Spojených státech amerických zpracovává daňová přiznání Internal Revenue Service, jakýsi Federální berní úřad. Nedávno dopočítal kompletní statistiky za rok 2010 a FirstClass.cz z nich mohl číst toto:
V USA žije 307 milionů občanů, 425 je dolarových miliardářů, tedy osob s investičním majetkem nad miliardu dolarů. Nejbohatší 1 procento Američanů pokrylo v roce 2010 celkem 36,73 % federálních daní. Rozšíříme-li bonitní skupinu, pak nejbohatších 5 % zaplatilo 58,66 % všech daní, nejbohatších 10 % dokonce 70,47 % a nejbohatších 25 % (tedy pouhá čtvrtina poplatníků) šokujících 87,30 % všech vybraných daní v USA. Naopak chudších 50 % přispělo do federální kasy jenom 2,25% podílem. Z toho 47 % nejchudších nezaplatilo vůbec žádné federální daně. Tato téměř polovina poplatníků do společné kasy peníze nepřinesla, navíc je odnesla ve formě státních příspěvků.
Ještě roku 1999 se chudší polovina Ameriky podílela na společně vybraných daních 4 procenty. Od té doby se její příspěvek stále snižuje. Za posledních 8 sčítaných let činí postupně 3,50 %, 3,46 %, 3,30 %, 3,07 %, 2,99 %, 2,89 %, 2,7 % a nyní 2,25 %. Pokles bude trvat, bohatí totiž v době krize využívají příležitosti a bohatnou ještě víc.
Nyní se podívejme na přesnou výši daňového zatížení jednotlivých skupin. Bohatý Američan s ročním příjmem nad 1 milion dolarů zaplatil v roce 2010 průměrně 20,4% daň. Poplatník s ročním příjmem mezi 30 000 a 50 000 dolarů odvedl v průměru jen 4,8 %. Kdo nedosáhl ani na 30 000 dolarů ročně, byl zproštěn platby jakýchkoli daní. (Pikantnost pod čarou: Nejvíce zatížen byl poplatník s ročním příjmem mezi 1,5 a 2 miliony dolarů. Proč? Jde o úroveň řídících manažerů, kteří mají příjem často složen z menšího základního platu a z dominantních kapitálových výnosů (z podílů na zisku firmy). Kapitálové zisky jsou zdaněny pouhými 15 %, a tak stát nelenil a alespoň plat jim “osolil” 25,1% zdaněním. S příjmem nad 2 miliony dolarů tato daň naopak klesala a kdo přiznal nad 10 milionů dolarů ročně, platil 20,7 %. Povšimněte si, že bohatí jsou po dosažení jisté hranice státem naopak motivováni vydělávat ještě více a přiznávat vyšší příjmy. Proto se každý bohatý Američan tolik veřejně chlubí, jak je úspěšný.)
Toto je zmíněný “sobec” Arnault. Shromáždil investiční majetek ve výši 29,3 miliardy amerických dolarů (577 miliard Kč) a impérium Louis Vuitton Moët Hennessy, které vlastní, přispívá do státního rozpočtu Francie každoročně miliardami eur. Za rok 2012 danilo zisk ve výši 9 miliard eur (227 miliard Kč), odvody zaměstnanců nepočítaje. Arnault: “Mrzí mě, že politici mezi lidmi nestaví mosty, aby je spojili, ale naopak hloubí příkopy, aby je rozdělili. Vyhlašováním, že bohatí neplatí dost vysoké daně, ničí jak bohaté,...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům