Bodl Vám někdo dýku do zad?
Důvěřovali jste člověku, a on Vás zradil?
Nebo Vás začali zraňovat lidé, které vůbec neznáte?
Když jsem psal magazín Projít koncem k začátku, který je o tom, jak začít znovu a lépe poté, co se ocitneme na slepém konci “krásné” cesty, měl jsem na paměti dvě slova. Bolest a utrpení. Bolest je přirozená reakce organismu na ránu, která přijde zvenčí. Nejde se jí vyhnout. Bolest musí být, protože nám má pomoci – uvědomit si, co nám kdo provedl, a nezapomenout to. Čím víc nás to zabolelo, tím spíše si to pamatujeme, a tím spíše to už nikdy nechceme zažít znovu. Ano, bolest nám vlastně pomáhá. Nejbolestnější zkušenosti jsou ty nejdůležitější.
Naproti tomu utrpení se lze vyhnout. Utrpení způsobuje to, co s bolestí děláme ve své hlavě. Zda si příliš dlouho přehráváme, co a proč se to stalo, čím jsme se provinili, proč právě on a proč právě nám. Pak se bolest, která už dávno mohla odeznít, mění v rezonující utrpení.
A právě to se potřebujeme odnaučit. Budiž, projděme bolestí, ale nevytvářejme si ji – ano, už my sami – vlastním oživováním. Naučme se bolestný konec proměnit v lepší začátek. (O tom je právě tento magazín, který můžete mít samostatně, anebo v rámci předplatného, a to automaticky s přístupem do uzavřené skupiny, ke klubovým vysíláním, klubovým článkům na FirstClass.cz a dalším výhodám, uvedeným zde).
Předem varuji: Není to snadné. Ostatně, vypovídá o tom i zkušenost Tomáše, který ji popsal ve svém dotazu: „Petře, fascinoval mě Váš podcast Chybí lidem Bůh? Chápu, že není možné zlepšit svět špatným chováním. Ale jak se mám tedy obrnět vůči zraňujícímu jednání druhých lidí, které mě trápí, oslabuje, nutí zahořknout, vede k pomstychtivosti, také k ublížení pro změnu jim? Jak to děláte Vy, že se před zraňující reakcí zastavíte?“
Každý všední den odpovídám na Vaše otázky ve svém podcastovém pořadu Řešidlo. Poslouchat mě můžete buď přímo v podcastových aplikacích (do nich se prokliknete nahoře), nebo jednoduše spuštěním přehrávače mého hlasu (viz výše).
Těm, kdo raději čtou, než poslouchají, je určena kniha Řešidlo, obsahující přepisy těch nejdůležitějších myšlenek. Více o knize zde.
Odpovím samozřejmě i Tomášovi, respektive všem tazatelům, které trápí podobný problém a píšou mi.
Co mohu ovlivnit
Zrovna nedávno mě srazil čin člověka, kterému jsem velmi věřil. Přesto, že ho mnozí kritizovali, já se ho zastal. A on mě šokoval tím, co “za to” provedl mně.
Cítí-li člověk v tom momentu první bolest, pomůže mu současně co nejrychleji zapojit rozum. Položit si jednu jedinou jednoduchou otázku: Co v této chvíli mohu ovlivnit?
Neovlivním to, jak se ke mně druzí lidé zachovají. Ovlivním však to, jestli je poté budu chtít mít ve své blízkosti. Řečeno s Dantem: Neovlivníš to, jací jsou lidé vedle Tebe. Ale ovlivníš to, jací lidé jsou vedle Tebe. Jinými slovy: Neovlivníme to, jací jsou lidé uvnitř. Ale ovlivníme to, jestli budou v našem životě.
A tento přestal být. Tečka.
Co chci ovlivnit
Každý jsme jiný, ale v zásadě všichni chceme jedno: Být šťastní. Vice versa: Nebýt nešťastní.
Opět si můžeme položit tu původní otázku: Do jaké míry vůbec své štěstí ovlivníme? To, jak se k nám druzí chovají, přímo ne. To, koho máme vedle sebe, přímo ano. A hlavně: Naše štěstí či neštěstí úzce souvisí s tím, do jaké míry se sami vystavíme špatné energii. Ať je řeč o energii druhých, nebo naší vlastní.
To je důvod, proč já neoplácím lidem ve zlém: Protože si nechci ničit svoji karmu. Nemstím se jim. Jen je nechci mít už vedle sebe. Toto ještě víc objasním.
Mně v zásadě nejde o lidi, kteří se vůči mně chovají toxicky. Jde mi o sebe. O svou karmu. Proto se nemstím. Proto věc vyřeším a už o ní nechci slyšet. Dvě šance jednomu člověku nikdy nedám. Jedna rána mi totiž stačí, jestliže vidím, že ten člověk tu ránu způsobit chtěl. Jestliže dobře věděl, co dělá. A přece to udělal.
Osobní karma
Ve své knize o karmě ve vztazích Cítit rozumem, myslet srdcem píšu, jak karma principiálně funguje.
Karma je zákon příčiny a následku. Funguje tak, že jestliže si JÁ nechám zkazit náladu, pak JÁ budu mít zkaženou náladu, JÁ budu potom nevrlý k rodině a dětem, JÁ se potom nebudu soustředit na práci, JÁ potom budu mít špatné výsledky, JÁ potom kvůli tomu nebudu spát, JÁ potom ráno nebudu odpočatý, JÁ potom budu ještě nevrlejší, JÁ se potom ještě víc nebudu schopen soustředit, JÁ potom budu mít ještě zkaženější náladu, JÁ potom budu...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům