Spojujete někdy se vztahem své sebevědomí?
Když Vás někdo odmítá, nebo váhá být s Vámi, vykládáte si to osobně?
Jste-li někým opuštěni, vnímáte to jako důkaz o své nedostatečnosti, nepřitažlivosti, zaměnitelnosti?
Možná Vás to překvapí, ale mezi tím, jak se k nám lidé chovají, a jací opravdu jsme, je pramálo souvislostí. Ostatně, zmiňoval jsem to i v článku 1 překvapivá věc, které 117letá žena vděčila za dlouhověkost.
Ve své knize JáMy spřízněných duší zmiňuji mnoho odstínů situací, kdy jsme opouštěni osobou považovanou za naši spřízněnou duši, a přitom to mylně vyhodnocujeme jako své selhání. Za nejistotou našich protějšků totiž může být nespočet příčin, které vůbec nesouvisejí s námi. Viz příběh čtenářky Ludmily: „Petře, na seznamce jsem potkala muže, jehož počínání bych popsala slovy: dva kroky vpřed, jeden zpět. Ano, chvíli jsem přesvědčena, že o mě stojí, ale pak začne couvat, aniž bych to něčím zavinila. V knize JáMy spřízněných duší jsem našla možnou odpověď: On je asi rok po rozvodu, zatímco já jsem rozvedená delší dobu, a proto mám strach, že s ním jenom ztrácím čas. Plánovala jsem si, že spolu prožijeme Vánoce. On mě sice představil dětem i rodičům, ale ke svátkům se stále vyjadřuje nejistě: ‘Já nevím, není to ještě brzy‘? Přitom se známe už osm měsíců. Abyste tomu rozuměl: Mám svůj věk, nerada bych se zdržovala s člověkem, který ještě nemá a možná dlouho nebude mít uklizeno ve svém srdci. Odhaduji to správně? Může minulost být ten problém? A pokud ano, jak poznám, že mě už skutečně miluje?“
- Děkuji za všechny otázky, které mi posíláte. Mé odpovědi můžete poslouchat v podcastovém pořadu Řešidlo (viz výše přehrávač nebo proklik do podcastových aplikací).
- Pokud raději čtete, mé knihy Řešidlo 1 a Řešidlo 2 tvoří přepisy mých odpovědí na Vaše nejčastější otázky. Knihy ve společné zvýhodněné sadě jsou zde.
Nechtít ztratit
Je to jako zamotané klubko a já ho budu rozmotávat od konce.
To, že Vás někdo skutečně miluje, poznáte nejspolehlivěji podle toho, že Vás NECHCE ZTRATIT, a je to patrné nejen z jeho slov, ale hlavně z jeho činů. Ovšem, toto slovní spojení – nechce Vás ztratit – je nutné pochopit dvěma způsoby:
- Když se Vám v životě daří, pak Vás protějšek NECHCE ZTRATIT v tom smyslu, že nechce přijít o člověka, který ho může svým úspěšným zvládáním těžkostí inspirovat, podporovat, posilovat, zkrátka který mu může být vzorem.
- Když se Vám naopak v životě nedaří, pak Vás protějšek nehodlá ztratit v tom “bahně”. Chová se jako lékař, který při operaci čelí komplikacím a křičí na personál: “Toho člověka nesmíme ztratit.” A proto, když padnete do bažiny a tonete, je správný protějšek při Vás, aby Vás posiloval, podporoval, inspiroval, zkrátka byl naopak on Vám tím, kým jste mu Vy, když se Vám v životě daří a jemu třeba tolik ne.
Z této mé odpovědi pochopíte, že život je jako moře – houpe se na vlnách. Jednou potkají nás, podruhé jeho. A proto je nyní otázka spíše na Vás, Ludmilo a vy všichni ostatní, kteří procházíte podobnou zkušeností: Opravdu ho NECHCETE ZTRATIT? Jinak řečeno: Skutečně jste pro svůj protějšek tím správným partnerem, nebo se jen ptáte na to, zda je on správným pro Vás?
Pokud totiž vztah spřízněných duší chcete, pak musíte být spřízněnou duší i Vy – a druhého také NECHTÍT ZTRATIT.
To znamená:...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům