Zajímavé podobenství Carlose Slima Helú o lávce mezi dvěma břehy, po níž je možné přejít od “chudých” k “bohatým”, vyvolalo diskusi, proč ne všichni, kteří se odváží a na lávku vstoupí, ji nakonec nepřejdou. A někteří z nich se dokonce zřítí do propasti. Ačkoli od druhého nejbohatšího muže světa šlo o pouhé přirovnání, podobenství je tak trefné, že při něm zůstaneme – pro lepší názorné pochopení. Existují 3 hlavní důvody, proč člověk přechod pomyslné lávky nemusí zvládnout:
1. Bojí se propasti
Na co se soustředíte, to Vás přitahuje. Rhonda Byrne ve své knize Tajemství hovoří o zákonu přitažlivosti. Něco na něm je. “Nesmíš šlápnout do louže,” řekne jeden rodič a dítě upoutá na louži. “Jdi po suchém obrubníku,” řekne druhý rodič a dítě naopak sleduje obrubník. Rozdíl, že? Už víte, proč se nad propastí nikdy nemáte dívat dolů?
Když bylo Lauře Dekker 8 let, zatoužila obeplout svět. Šest let nato sen uskutečnila. Na své jachtě plula mořem plným vysokých vln, bouří i pirátů, až se stala nejmladším člověkem, který sám obeplul svět. Vyplula jako 14letá a na karibský ostrov Svatého Martina se vrátila jako 16letá: “Za těch 518 dní jsem měla miliony problémů, ale jedno jsem si zakázala: strach. Cíl byl jako maják, na který jsem se upnula a neuhnula.”
“Pokud problém dostatečně dlouho ignorujeme, samovolně zaniká.” Murphy
Laura se nezastavila, neotočila. Věděla, že by nic nezískala. Kdo vstoupí na lávku a necítí magnetismus dostatečně silného cíle, znejistí. Začne se ohlížet přes zábradlí. Dostane závrať. “Co jsem to udělal(a), proč jsem raději nezůstal(a) na svém břehu?”
Brusič diamantů denně pracuje s kameny, jejichž cena mnohonásobně převyšuje jeho roční plat. Diamant je nejtvrdší nerost, ale současně velmi křehký. Stačí jeden nevhodný ráz a z kamínku je prach. Kdyby brusič přemýšlel nad exekucí, která nad ním visí s každým úkonem, nikdy by diamant nevybrousil. Denně přechází “lávku”.
Proces bohatnutí se často přirovnává k hubnutí. I když máte pocit, že Vaším cílem je určitá váha, jediným způsobem, jak si váhu udržíte, je změna Vašeho přemýšlení a přístupu k životosprávě. Vincent van Gogh řekl: “Ať si naplánujete cokoli, vždycky se v tom bude skrývat nějaký problém.” Problémy vás totiž potkají všude. Na lávce i na břehu. Na lávce se ale řeší příjemněji, protože alespoň víte, že jste na cestě k cíli.
2. Příliš spěchá
Představte si, že jdete po lávce a začnete lelkovat, rozhlížet se. Náhle Vás zaujme jiný bod na druhém břehu. Pak další, ještě blyštivější než původní cíl. A ještě třetí, zajímavější než oba předchozí. Chtěli byste nejraději všechny najednou a hned.
Na lávce se takové těkání tvrdě trestá. Musíte dojít nejprve na konec lávky, svého první cíle, a teprve odtud se rozmyslet, kam budete pokračovat. Jít cíl po cíli.
Mary Kay Ash chtěla být vzdělaná, bohatá i šťastná ve vztahu. Nasadila skutečně rychlé tempo. Střední školu vystudovala s jedničkami, už v 17 letech se provdala za celebritu Bena Rogerse a do 24 let měla tři děti. Rozeběhla se po lávce a – zakopla. Ben ji opustil,...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům