Milujete něco natolik, že si bez toho neumíte představit život?
A co kdybyste nyní otevřeli okno a vyhodili to na ulici?
Ťukáte si na čelo, že jsem se musel zbláznit? Jestliže něco milujete, pak sami sebe přece LOGICKY nevystavíte situaci, abyste o to přišli – argumentujete.
Výborně! Pak mi ale vysvětlete, jak je možné, že lidé, kteří tvrdí, jak nás milují, klidně jednají tak, že riskují naši ztrátu. Proč to dělají, pokud nás opravdu milují?
Tak se neptám já. Tak se ptáte Vy v uzavřené skupině, kde mi svěřujete, a to i anonymně, různá svá trápení. Nerozumíte tomu, jak je možné, že člověk, který říká, že Vás miluje, Vám současně dokáže ublížit, lhát, srážet Vás, zrazovat. Přirozeně řešíte pochybnost: “Miluje mě vůbec?” I proto jsem napsal knihu JáMy spřízněných duší, která objasňuje rozdíl mezi skutečnou spřízněnou duší a karmickým partnerem, který nám (i proti své vůli) “pomáhá” najít správnou cestu ke spřízněné duši.
Takový příběh momentálně řeší i Ríša: „Petře, je mi strašně zle. Přítelkyně mi dnes napsala, že nepřijde domů a bude spát u svého šéfa. Dlouho jsem z ní cítil signály, že někoho má, ale vždy to nějak zahrála do auta nebo spíše já jsem chtěl věřit, že nikoho nemá a je to jen její špatnou náladou. Petře, je šance to nějak zachránit? Mám tam běžet, vtrhnout, jemu či jí ublížit, co pomůže?“
- Děkuji za důvěru, s jakou se mě ptáte. Každý všední den odpovídám v Řešidle, které můžete číst nebo poslouchat zde nebo přímo v podcastových aplikacích (viz výše).
- Nechcete-li se ptát veřejně, sdílet svou těžkost můžete i anonymně v uzavřené skupině.
- Nechcete-li se ptát ani anonymně, otevřete si mé knihy Řešidlo 1 a Řešidlo 2, kde jsou mé kompletní odpovědi na nejčastější dotazy.
Co je správné?
Kdo četl mou Sadu sebeřízení, ví už to základní: Pokud chcete najít to správné, nemůžete to hledat v emocích. Ať v sobě chcete rozvinout rozum, anebo instinkt, nesmíte procházet emoční nerovnováhou. Potřebujete se uklidnit, ustálit, jako voda v rozbouřené vaně. Každý člověk má tu přirozenou schopnost, protože i on je ze tří čtvrtin tvořen vodou. Jen to chce trochu času…
Z toho plyne: Pokud chcete sami sobě v jakékoli negativní situaci pomoci, nejednejte v emocích. Čím více je v člověku emocí, tím méně je v něm rozumu, to znamená čím emotivnější je, tím nerozumnější momentálně je. Pojďte tedy v první reakci raději snížit hladinu emocí = zvýšit hladinu rozumu. Jak se to dělá? Například takto: Pojďme si o tom spolu promluvit. Jak?
Vnitřní dialog
Ríšo, Vy píšete: Je mi strašně zle. Děkuji za informaci, ale PROČ je Vám strašně zle?
Protože jdou věci jinak, než jste očekával? Pak to znamená, že je problém ve Vašich původních očekáváních.
Co jste, Ríšo, očekával? Očekával jste, že máte ženu, která Vás miluje a nikdy neopustí? Co když ale takovou ženu ve skutečnosti nemáte?
A na to musí navázat logická otázka: Proč, Ríšo, chcete zpátky člověka v případě, že Vás nemiluje? Takového si skutečně přejete mít vedle sebe?
Není to naopak? Nechtěl byste raději vedle sebe člověka, KTERÝ BY VÁS MILOVAL?
Možná mi chcete namítnout, že Vás tato žena “možná miluje”. Proč by ale potom od Vás odcházela? Proč by sama sebe vědoma vystavovala situaci, aby Vás ztratila?
Není snazší si přiznat, že “možná odešla prostě proto, že mě...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům