Kladete přímou souvislost mezi to, jak se k Vám lidé chovají, a to, jakou máte hodnotu?
Takže: Když si Vás někdo neváží, když Vámi pohrdá nebo Vás opouští, vyvozujete z toho automaticky to, že jste patrně bezcenní, a to nejen pro toho člověka, ale pro všechny?
V kurzu Cestou vnitřní síly vysvětluji, proč tomu tak je – proč sami sebe podceňujete nebo znevažujete, jestliže někdo podceňuje nebo znevažuje Vás, a proč máte potřebu se ponižovat u těch, kdo Vás sami ponižují. V kurzu ukazuji, co s naším myšlením dělá minulost i jak toto myšlení proměnit tak, abychom byli vnitřně silnější. Proto se také jmenuje Cestou vnitřní síly.
Mezi mnoha dotazy, které mi posíláte, vyberu typický, od Vandy: “Petře, těžko se sžívám s některými lidmi ve svém životě. Trápí mě to, jak se mnou jednají, neumím si to nebrat osobně a také si nedovedu představit, že by pro mě tito lidé mohli mít nějaký pozitivní přínos. Vy rád říkáte, že všechno má svůj smysl. Jaký smysl tedy mají negativní lidé?”
- Děkuji za Vaše dotazy. Těch písemných jsem v jednotlivých Řešidlech zodpověděl už 540.
- Chcete probrat svůj problém tváří v tvář? Přijďte na Setkání.
- Zdráháte se zeptat, a přece potřebujete znát odpověď na to, co Vás trápí? Soubor mých odpovědí na nejčastěji kladené osobní dotazy obsahují knihy Řešidlo 1 a Řešidlo 2.
Metoda pozitivní samomluvy
Negativní lidi lze brát jako výzvu, prověrku nebo test naší momentální odolnosti. Jako by přišli do našeho života v roli inspektorů. Požádat nás, abychom ukázali, zda jsme dost silní na to, abychom jim odolali. A zda jsme nezapomněli desatero pozitivní samomluvy:

Nyní jsem však použil slovo, které je velmi důležité. To slovo zní role. Ano, tito lidé mají skutečně svou roli.
Metoda divadla
Představme si svůj život jako divadlo. Svět je jeviště, a my hrajeme v tom svém příběhu hlavní roli. Nicméně herců je tu mnohem víc. Všichni, které potkáváme a kteří jsou pro náš příběh důležití, mají v tom našem osobním představení určitou roli. A většinou až s časem pochopíme, jaká vlastně ta role byla, a doceníme její smysl.
Ano, k tomu je zapotřebí čas. Protože čas vytváří odstup a nadhled. Teprve z odstupu a nadhledu můžeme vidět, že někdo nás měl skutečně zkoušet, jiný třeba i zneužít. Někdo nás měl milovat, jiný třeba poučit. Někdo nám pomohl ukázat to nejhorší, co v nás je, jiný z nás zase dostal naopak to nejlepší, o čem jsme ani nevěděli, že v nás přebývá.
A teprve časem nám dojde, kdo z těchto všech herců byl pro nás vlastně ten nejdůležitější.
Metoda opaku
Mnoho lidí má bohužel příliš povrchní sklon vidět toho NEJDŮLEŽITĚJŠÍ v tom, kdo k nim byl NEJPŘÍJEMNĚJŠÍ.
Samozřejmě, lidé, kteří nás v těžké chvíli povzbudí, podpoří nebo zvedají, jsou důležití, nicméně nemusejí nás na život připravit zdaleka tak dobře jako ti, kteří nás naopak srazí, poníží, zraní. Možná to zní zvláštně, ale tito negativní až toxičtí lidé nás totiž také něčemu učí – nejen tomu, co v životě chtít, ale i co NECHTÍT. Nejen tomu,...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům