Zachová se k Vám někdo špatně, a Vás to hned trápí? Zaregistrujete na svou adresu zlé slovo nebo pohrdavé gesto, a Vás to hned mrzí? Pociťujete na sobě působení kyvadla – Vaše štěstí, či neštěstí se vychyluje přímo úměrně tomu, jak s Vámi druzí zacházejí? Je to tak, že Vás pochválí a Vám je hezky, a že Vás pošpiní a Vám je hrozně? Už si uvědomujete, že Vaše rozpoložení je – to strašné slovo – ZÁVISLÉ na druhých a jejich náladě, rozpoložení? A bojíte se, že si to uvědomují už i oni – že Vás mají emočně v hrsti a mohou s Vámi snadno manipulovat?
Proto jsem sestavil tištěný kurz Jak jednat s toxickými lidmi, na který přirozeně navázal nový tištěný kurz Jak ochránit dítě. Protože to, co zažíváte Vy, může zažívat i Váš potomek. A neumět si s tím poradit. Zejména když nenachází vzor ani ve Vás.
Nutnost změny
Oba kurzy Jak jednat s toxickými lidmi a Jak ochránit dítě vysvětlují, jak zocelit sebevědomí, sebeúctu, sebelásku ať už v sobě, nebo v dítěti. Ale nejen JAK, také PROČ. Kdo navštěvuje Setkání se mnou, ví, že na psychologii nahlížím spíše optikou psychoimunologie. To je obor, který už prokázal přímý vztah mezi stavem lidské psychiky a stavem lidské imunity. A to je to PROČ – abyste se přestali nechat ničit jinými lidmi. Jako Radka, která se ptá: „Petře, jsem citlivá na jednání druhých lidí. Oni to vědí, proto si hrají se mnou jako s loutkou. Jak se mám nad to povznést?“
- Prosím, pokud máte otázku, která Vás trápí, a chcete ji probrat osobně, využívejte Setkání. Zbývají už jen poslední termíny.
První pomoc v počasí
Aby si člověk přestal brát cizí slova nebo činy osobně, musí se ODOSOBNIT. Uvědomit si, co je jeho a co druhých lidí. Co ještě může ovlivnit a co už ne. Dobrou pomůckou je například počasí.
Co s Vaší náladou udělalo dnešní počasí? Trápí Vás, že je právě tak, jak je? A co s tím hodláte udělat?
Jak zdůrazňuji v kurzech Jak jednat s toxickými lidmi a Jak ochránit dítě, trápení vzniká z touhy ovlivnit to, co ovšem ovlivnit nemůžeme. Ano, my už víme, že počasím nemá smysl se trápit. Že počasí má smysl jenom přijmout. A přizpůsobit se tomu. To je všechno, co můžeme udělat.
Nemá smysl spílat svatému Petrovi, že si na nás zasedl. Nemá smysl klečet na kolenou a modlit se za jiné počasí. Nemá smysl zdržovat se čekáním na změnu. Je tak, jak je. To je celé. A přesně tak je to i s druhými lidmi. My neovlivníme to, jací jsou. My je zvenčí nezměníme. Proč bychom si měli brát OSOBNĚ, jaké je dnes počasí? Tudíž: Proč bychom si měli brát OSOBNĚ, jakou má náš šéf, kolega, partner, rodič náladu?
Pokud z nebe srší blesky, nemá to s námi nic společného. Naším úkolem není trápit se tím, pokoušet se to změnit, ale akceptovat, že tak je, a adaptovat se.
Nebo Vás napadá ještě jiná možnost? Jistě, je. A dodnes ji mimo civilizaci lidé praktikují:
Zkuste dešťový tanec
Mimo civilizaci objevíte kmeny, kde si dodnes berou počasí osobně. Je-li dlouho sucho, věří, že něco špatného provedli. Proto přinášejí oběti Bohu. A tančí. Je to rituál, zvaný dešťový tanec.
Ti domorodci nepochybují o tom, že tancem přivolají...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům