Jak se přestat soustředit na toho, kdo mi ubližuje

Každý týden mám na Setkání nebo konzultaci člověka, který se ptá: Proč mám pořád v hlavě člověka, který mi ubližuje?

Kdo četl Znovuzrození, zná odpověď i způsoby, jak se s tím vypořádat. Přece to vysvětlím, alespoň stručně v základních myšlenkách. Nejprve PROČ.

PROČ? Ale Ty ho NESMÍŠ pustit ze zřetele!

Otázka PROČ svědčí o nevědomosti. Člověk je savec a savci disponují mozkovým kmenem zvaným amygdala. Ten nás varuje před nebezpečím a spouští stresové reakce. Amygdala je odpovědná za naše přežití. To znamená: Pokud nás někdo ohrožuje, musí nás na něj upozorňovat. Jinak bychom mohli zahynout, její vinou.

Když antilopu napadne tygr, amygdala v antilopě spustí poplach. Od té doby, po celé trvání ohrožení (a tedy stresové reakce) antilopa „všude vidí samé tygry“. Raději i v té bujné vegetaci „spatřuje tygra“, a drží se proto daleko od vysokých trav, i když tam ve skutečnosti žádný tygr není. Ano, amygdala napomáhá větší obezřetnosti. Platí: Strach má velké oči (raději), a je to tak dobře. Zaplaťpánbu za to.

Proto, když Vás někdo ohrožuje, ať svým chováním ve fyzickém světě, nebo svým nepřátelstvím na sociální síti, amygdala Vás varuje a „nespouštíte z něj oči“. Kdyby antilopa vypustila z hlavy to, že ji honí tygr, a začala se usmívat na mávající opičky v džungli, mohlo by ji to stát život – tygr by nepozornou zardousil.

Ale to neznamená, že bychom NEMOHLI negativní lidi dostat z hlavy. Zásadní rozdíl mezi námi a antilopou je v tom, že nám obvykle nejde o holý život. Amygdalu tedy můžeme s čistým svědomím uklidnit.

JAK? A co takhle jiní lidé?

V živém vysílání Jak se postarat o sebe, když nás druzí srazí jsem objasňoval návrat k sebevědomí, a tudíž i k sebedůvěře. Hovořil jsem o rovnováze a potřebě jejího obnovení. (Záznam živého vysílání je uložen zde.) O rovnováze je i problém střetu s negativními lidmi a vysavači energie. Jako by na světě byli jen oni. Jako by nikdo jiný v našem okolí neexistoval. Jako by život v té chvíli neměl smysl. Právě tak vypadá vyvedení člověka z rovnováhy. Například Milena se ptá: „Petře, v mém zaměstnání je člověk, který si vychutnává to, když se trápím. Všichni mi říkají: Kašli na něj. Zapomeň na něj. Neřeš ho. Ale já nevím, jak se to dělá. Chápu, že je to JEHO osobní problém, že si mě vybral jen jako terč, ale ve své hlavě neumím tím terčem přestat být. Jak se zbavit...

Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům