Četli jste můj článek 5 bloků sebelásky a jak je prolomit?
Už dokážete tyto vnitřní strachy odblokovat a nastavit si ve vztazích svoji osobní hranici? To znamená: Už jste schopni myslet více na sebe, mít také čas pro sebe, začlenit do svého dne i to, co máte rádi Vy, než pořád jen vykonávat to, co chtějí druzí, být tu vždycky pro ně a nikdy ne pro sebe?
Ale už jste současně poznali, že od chvíle nastavených osobních hranic mnohem více slýcháte, že jste sobci? A všimli jste si, že nejvíce to přichází od těch, kteří nerespektují a snad ani nikdy nerespektovali Váš čas, Vaše sny, Vaše vlastní potřeby, vše, co je pro Vás důležité? Dál se chovají, jako by na Vás nezáleželo, MUSÍTE jim vyhovět, a pokud ne, budete LITOVAT?
Jak s tímto vnitřním soubojem potřeby a viny naložit?
Další z mých odpovědí na Vaše opakující se otázky. Má slova můžete poslouchat (viz přehrávač nahoře), anebo číst. Archiv všech mých doposud vydaných veřejných odpovědí je zde, Vámi nejsdílenější odpovědi obsahují také souborné knihy Řešidlo 1 a Řešidlo 2 – ukazující řešení mnoha psychologických problémů.
Rozdíl
Troufnu si říct, že ti lidé, kteří Vás nerespektují (a právě proto Vás zneužívají), si pletou a možná vždycky budou plést sebelásku a sobectví.
Sebeláska je schopnost postarat se o sebe. Sebeláska znamená mít se rád natolik, že nedovolím, aby mě někdo zničil. Sebeláska je přirozený instinkt, je to součást pudu sebezáchovy, který máme všichni v sobě. Nicméně: sebeláska není sobectví.
Sobectví říká: Já, jenom já. Zatímco sebeláska říká: Já, na prvním místě já. Sobec má žebříček hodnot a na něm JEDINOU položku: sebe. Nic jiného pro něj není důležité, nikdo jiný pro něj neexistuje. On, JEDINĚ on. Zatímco ten, kdo chápe a pěstuje sebelásku, má na žebříčku hodnot MNOHO položek. Ano, na prvním místě sebe, ale na dalších místech také jiné lidi. To znamená: Ano, on je NEJDŮLEŽITĚJŠÍ, ale ne jediný důležitý. A vysvětlím proč.
Jak apeluji ve Vánočním Speciálu, ten, kdo pochopil a praktikuje sebelásku, obvykle už zjistil, že předpokladem toho, abychom se mohli postarat o jiné, je, že se nejprve postaráme o sebe. Nikdy totiž druhým nemůžeme dát to, co sami nemáme. Abychom jim něco mohli dát, musíme to nejprve mít. Příklad: Když nemáme dost klidu, nemůžeme ho rozdávat. Když nemáme dost vlastní lásky, nemůžeme ji šířit. Když nemáme dost vlastního času, nemůžeme ho poskytnout. To znamená: Vše začíná u nás, každý vztah s někým jiným. Sečteno, podtrženo: My nejprve pro sebe potřebujeme vytvořit tu konkrétní energii, abychom ji potom mohli rozdávat do okolí.
Ale sobec nic nerozdává, všechno si nechává pro sebe. A právě tím je v...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům