Opustil Vás bolestně někdo, koho jste milovali? Ublížil Vám toxicky někdo, komu jste důvěřovali?
Cítíte pro to zlobu, hořkost, neštěstí a trvá to už týdny, měsíce nebo dokonce roky?
Pak je zřejmé, že jste neodpustili. Možná dosud ani nechápete, proč je důležité odpustit. Třeba se i domníváte, že neodpouštění Vám pomáhá, nebo že zrovna ve Vašem případě není možné.
Ale je to klam. Omyl, který Vám ubližuje mnohem více a mnohem déle než samotný člověk.
Zažívá to i Karin, která mi napsala: „Petře, manžel mě spolu s dětmi před časem poslal do zahraničí. Prý si to zasloužím, pronajal nám byt u moře, s tím, že mě tam na dálku bude hýčkat a za námi pravidelně létat. Říkala jsem si: ‚To je milující muž!‘ Jenže on mě ve skutečnosti jenom elegantně uklidil pryč. Do našeho domu v Česku si nastěhoval jinou. Rozvod, který nyní požaduje, mu neumím odpustit. Ani tu zbabělost, že mi pravdu nedokázal říct do očí. Copak tohle lze odpustit?“
Nejenže lze, milá Karin, ale je to NEZBYTNÉ. A povím Vám proč.
Děkuji za všechny dotazy, které mi zasíláte. Odpovědi na ty nejčastější naleznete v mých souborných knihách Řešidlo 1 a Řešidlo 2. Pokud se potřebujete po prožitém šoku mentálně pročistit, využijte Vánoční Speciál, určený všem, kdo v nejcitlivějším období roku čelí současně jedné z největších bolestí života.
Co znamená neodpustit
Dovolte mi jeden příměr. Představte si, prosím, uzavřený pokoj. A v něm sebe. Jste zhroucení na kanapi, trápíte se, bolí Vás hlava, špatně se Vám dýchá. Příčina? V tom pokoji utíká plyn.
Plyn v uzavřeném pokoji vytváří toxické, respektive stále toxičtější prostředí. I Vás činí toxickými, stále otrávenějšími. Je Vám stále hůř. Nechápete, proč. Dokonce se mě ptáte: „Petře, co mám udělat, aby mi bylo lépe?“
Mám tři doporučení, která nejenže můžete, ale musíte následovat. Musíte 1. Vypnout plyn, 2. Otevřít okna a vyvětrat a 3. Otevřít dveře a jít ven. To je absolutní základ, aby se Vám mohlo udělat lépe. Varuji, že čím později to uděláte, tím těžší to pro Vás potom bude. Protože ten hromadící se plyn Vám bude neustále ubírat sílu, naději a odhodlání cokoli na své situaci změnit.
Rozumíte tomuto příměru? V takovém uzavřeném pokoji jste, dusíte-li se svými vlastními negativními (jedovatými) emocemi, myšlenkami, představami, závěry.
Hippokratův apel
Neodpustit znamená sedět v takto uzavřeném pokoji s unikajícím plynem, bez větrání, bez ochoty vyjít ven. Proto vezmu všechna doporučení po jednotlivých fázích, abyste pochopili, proč je každá z nich zásadní.
Vypnout plyn znamená v překladu do psychologie přestat si ubližovat. Přestat „sám sobě pouštět plyn“. Ale já nevím, jestli právě to chcete. Možná si myslíte, že Vám jedovatý plyn vyhovuje, že právě to potřebujete k „vyřešení svého problému“, ke „zlepšení své situace“. Proto už před téměř třemi tisíci lety Hippokratés řekl: „Než začneš někoho léčit, nejdříve se ho zeptej, jestli je vůbec ochoten přestat dělat to, co jej činí nemocným.“ A tak se Vás ptám: Chcete, aby Vám bylo lépe? Pokud ano, přestaňte dělat všechno, co situaci zhoršuje. Zejména se přestaňte obviňovat, očerňovat, přestaňte přemýšlet a mluvit o pomstě, přestaňte sami sebe plnit jakýmkoli nesmyslným jedem, v našem příměru „plynem, který sami sobě pouštíte“.
Jak se můžete divit, že Vám je špatně? Je to stejné, jako bodat se nožem a žasnout, že Vás to pořád bolí, dokonce pořád víc. Vypnout plyn zkrátka znamená ukončit negativní myšlení. Tohle je první, co dělají policejní psychologové, když hovoří k psychicky zlomenému člověku stojícímu například na okenním parapetu. Oni vědí, že s ním nezmohou nic, dokud tam stojí. On tam totiž stojí právě proto, že si myslí, že „jediné řešení, jak sobě pomoci, je sobě ublížit“. Ale to je negativní, tedy obrácené myšlení. V negativním myšlení děláte všechno naopak, než máte. Ubližujete sami sobě v domnění, že Vám to pomůže. Jenže nepomůže, ublíží Vám to. Proto negativní člověk musí nejdříve sestoupit z pomyslného okenního parapetu, jen tím dá najevo, že přestal myslet destruktivně a začíná myslet konstruktivně. Jinak řečeno: Ani já s člověkem, který si „pustil plyn a dýchá ho“, nic nezmůžu. Potřebuji, aby alespoň plyn vypnul, aby pochopil, že vytvářením jedu ničeho zdravého nedosáhne. Ani pomstou.
Kdo z Vás jde na první předvánoční setkání se mnou už tuto středu (upozorňuji, že vzhledem ke komplikovaným problémům, které se mnou chcete řešit, omezuji účast na maximálně 10 případů, tedy 10 osob nebo 10 párů – možnost rezervace je ještě zde), ať se na tento první bod připraví. Musí CHTÍT zlepšit svou situaci. Pokud sám nechce, já ji za něj nezměním.
A proto pamatujte: Plyn, který sami sobě pouštíte a který pořád dýcháte, otravuje nikoli toho, kdo Vám ublížil, ale Vás. Vrátím-li se k příměru s parapetem, realita je taková, že skočíte-li z okna, ublížíte především sobě, ale ne jen sobě. Ublížíte i lidem, kteří Vás mají rádi. Jenže to ten, kdo Vám ublížil, není! Takže – k dovršení všeho paradoxu – ublížíte sobě a lidem, kteří Vás mají rádi, ale tomu, kdo Vás rád nemá a možná nikdy neměl, to bude lhostejné. Ještě se Vám vysměje, poplive Vaši památku, že „tento akt je důkazem, že jste nikdy nebyli v pořádku“, že „s hysterkou nebo psychoušem“ (jak Vás následně označí) „opravdu nebylo možné žít“. Chápete? Proto v klidu vypněte ten plyn. Jenom si škodíte.
Všechno bude...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům