Mysleli jste, že už máte spřízněnou duši – protějšek, který spřízněnou duši spatřuje i ve vás? Pomohli jste mu v nejtěžší chvíli, po bolestném rozchodu, byli jste spolu šťastni, ale on se následně vrátil k tomu, kdo mu hodně ublížil? Vrátili jste mu energii poté, co si někdo hodně nevážil nebo mu hodně ublížil, a on přesto upřednostnil jeho před vámi?
Postřehli jste, že nyní přebíráte jeho pozici – že vy prožíváte nejtěžší chvíli, bolestný rozchod, a akutně potřebujete něčí obejmutí? Vyhlížíte návrat člověka, kterého jste zachránili, a tím víc vám trhá srdce, že se tak neděje, že se zdá šťastný s tím předchozím?
Vítejte u osudu převozníků. A u důvodu, proč vznikl FC Kurz Jak uzavřít minulost.
Když je pořád živé to, co mělo umřít
Mé FC Kurzy jsou určené pro ty, kdo na sobě chtějí pracovat, změnit situaci, která jim nevyhovuje. Všechny dostupné edice FC Kurzů pro řešení jednotlivých problémů najdete zde.
Pro ty, kdo potřebují osobní rozmluvu, existuje možnost Setkání. Uvedu jeden z mnoha příběhů neuzavřené minulosti, který popsala Pavla: „Po ošklivém rozchodu neměl ani kde bydlet, a tak šel ke mně. Sehnala jsem mu práci, vyřešila jeho dluhy. A čím se odvděčil? Vrátil se k bývalce. Nechápu to… Proč, když si s ní nerozuměl, jak tvrdil, proč, když ona přísahala, že ho už k sobě nechce, proč, když i on přísahal, že už s ní nikdy nebude a neustále říkal, jak byla špatná? Čím jsem mu, Petře, mohla ublížit, když mě vyměnil zpátky za ni – když ta nesnesitelná žena pro něj byla nakonec přijatelnější než já?“
Nejdříve k pojmu.
Převozník je ten, kdo za dobrotu platí opuštěním a bolestí. A to proto, že se snažil vytvořit vztah s někým, kdo nemá uzavřenou minulost – kdo ve své mysli a ve svém srdci pořád ještě neopustil předešlý vztah. Je to podobné, jako když vlastníte a pronajímáte byt. Je velký tak akorát pro jednoho člověka. Jestliže původní nájemník váš byt pořád obývá, není tam prostor pro jiného. A to bez ohledu na to, jak nepřizpůsobivý původní nájemník je, stále je uvnitř. A nový čeká na chodbě.
To, že váš protějšek dosud nemá „vystěhovaného nájemníka“ – uzavřenou minulost, poznáte jednoduše. „Minulost“ je pro něj stále živá, má člověka trvale v hlavě. Mluví o tomto vztahu, o událostech, o svých vinách nebo křivdách. POZOR! Nezáleží na tom, JAK mluví, zda smutně, zahořkle, zapškle, nenávistně. Už to, ŽE o nich mluví, naznačuje, že je pro něj ten vztah, ten člověk pořád nedořešený, že pro něj představuje pořád téma, a tudíž ho má dál v hlavě i srdci.
Ostatně, v hlavě i srdci ho může mít i tehdy, když o vztahu a člověku nemluví. Vycítíte to. Nevnímá vás, když se vy spolu bavíte o něčem důležitém. Když se milujete, je nepřítomný duchem – jako by na vašem místě viděl někoho jiného. Právě to ukazuje, že protějšek není schopen řešit přítomnost (s vámi), neboť pro něj přítomnost s vámi ještě neexistuje, při neuzavřené minulosti s předešlým partnerem je pro něj „minulost“ s předešlým partnerem stále přítomností.
Kdo je důležitější
Neznamená to, že protějšek nutně miluje. Mozek funguje především jako nástroj přežití. Soustředí se na to, co je důležité z hlediska přežití. Jen si to zkuste: Když vás na sociálních sítích nebo v běžném životě někdo pomluví, naštve, slovně zohaví, budete mít v mysli neustále jeho – on pro vás představuje ohrožení.
V partnerském životě platí, že když máte pocit selhání nebo nezodpovězení důležitých otázek, mozek se nedořešené minulosti nepouští. Chce pochopit, co dělal špatně a měl by dělat lépe, chce poznat správné odpovědi, chce si vyjasnit věci. I proto se někdo vrací do nedokončeného vztahu – třeba aby dostal ještě jednu ránu a naplnil si nádobu bolesti (viz Jak uzavřít minulost).
Ale samozřejmě vzpomínání na předchozí vztah může znamenat i citový deficit, který po rozchodu zůstal. A může to znamenat, že stále druhého...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům