Zažili jste nevěru – z té, či oné strany – a překvapilo Vás, jak špatně se překonává? Trápí Vás, jak hodně a dlouho bolí – ať někdo zradil Vás, nebo jste naopak Vy zradili důvěru druhé osoby?
Anebo jste vstoupili do vztahu s člověkem, který pořád nosí v hlavě emocionální stopu podvedení, a proto „nemístně“ podezírá Vás, ačkoli Vy mu nevěrní nejste?
Proč tomu tak je, proč je to tak správně a proč bychom se měli naučit té bolesti porozumět a svým způsobem jí i poděkovat?
Svět klamu
Kdo otevřel mou knihu L.E.Ž., která je o SPOLEČNÉM překonávání toxické události, ví, proč je tak důležité začít už u samotného slova. Nevěra. Všimněte si předpony. Ne-. NEvěra je NEgace. Negace znamená, že věci vypadají jinak, ba opačně, než ve skutečnosti jsou. Copak neznáte negativ? Tak se nazýval fotografický film, používaný ve starých fotoaparátech, který po vyvolání ukazoval černou tam, kde byla bílá, a naopak. Ano, obrázek byl barevně NAOPAK! Proto je mnohé naopak i při nevěře.
NEvěra coby NEgace je forma lži, která způsobuje, že se její účastníci ocitají mimo realitu. Začíná to už okruhem účastníků. Kdekdo si myslí, že nevěra je pouze věcí milence a milenky. Nebo že nevěra je v zásadě příjemná věc, která činí život barevnějším a řeší problémy. Ale je to naopak. V nevěře je všechno naopak. Nevěra neřeší problémy, ale vytváří je. Nevěra jenom krátkodobě vede k příjemným pocitům, ale z dlouhodobého pohledu je mimořádně nepříjemná a ničí, a to nejen toho, kdo je nevěrný, ale i toho, s kým je nevěrný, a nejvíce toho, kdo byl oklamán. Nevěra tedy opravdu nevede k barevnosti, ale naopak k černobílému vidění. Místo potěchy a rozkoše přichází zdrcení a obrovská bolest. A to i u toho, kdo byl nevěrný. Protože vidí, co způsobil a co si včas neuvědomil. A náhle to nejde zpět. Co konkrétně způsobil? Stačí se podívat na toho, komu ublížil. Tam je jádro bolesti. Objasním to.
Jako kdyby umřel…
Když vědci měřili intenzitu a druh emocionální aktivity konkrétních částí mozku, zjistili, že jde o stejnou reakci, jako když umře milovaný člověk. Zjištění, že Vás někdo, na kom Vám záleželo, zradil, je stejné, jako kdyby Vám umřel. A z pohledu psychologie je to logické. Když Vás totiž milovaný člověk zradí, umře ve Vás iluze o tom člověku, ta verze, ve kterou jste věřili, ta verze, o níž jste nepochybovali, že jí protějšek je. Ano, „umře“ Vám iluze jménem „milující partner“.
A přece to není totéž, jako když Vám milující partner skutečně umře. Z psychologického hlediska je zrada HORŠÍ.
… ne, ještě horší
Když Vám umře partner, který Vás skutečně miloval, je to bolestná ztráta. Nicméně minulost, s ním prožitá, se nijak nemění, zůstává tak krásná, jako vždy byla. Jak popisuji v knize L.E.Ž., Vy se můžete ve vzpomínkách vracet ke šťastným chvílím, čerpat z nich nádhernou energii, být vděční, že jste měli tu možnost prožít je. Ačkoli s Vámi zemřelý partner fyzicky není, emocionálně s Vámi zůstává a můžete tak být schopni klidně i dožít život – s ním v srdci. Emocionálně Vás neopustí.
Bohužel, když Vás zradí člověk, o kterém jste si celou dobu mysleli, že Vás miluje, je to pocitově stejná bolest, ale v jednom odlišná, až děsivě bezmocná. Minulost se totiž rozpadne v prach, přestane existovat. Dojde Vám, že to byl jen sen, přetvářka, mýtus, který neměl s realitou nic společného. Ano, se smrtí skutečně milujícího člověka ztratíte jen společnou budoucnost, ale na minulost ani na člověka nezměníte náhled, vše se zakonzervuje tak krásné, jako bylo, a nemáte pocit promarněného času. Ale se zradou se mění úplně všechno. Končí přesvědčení o tom, co krásného mezi vámi je, a hlavně vzniká pocit prázdnoty a zmaru, spojený s doslova vykradením času, kusu života, který Vám už nikdo nevrátí zpět. Emoce „vyhozeného času“ – a kvůli komu?
NEgace, do níž prasknutím nevěry postižený spadne, samozřejmě způsobí i převrácení chápání situace. Ten, kdo se ničím neprovinil, hledá chybu v sobě. Kdo nekomunikoval (a přivodil tím rozvrat vztahu), následně obviňuje z nekomunikace a rozvrácení vztahu druhého. Všechno začne být naopak. Ten, který miloval, se cítí jako nula. Ten, který chtěl budovat vztah, si najednou připadá jako neperspektivní a nepřitažlivý i směrem k dalším vztahům. Působí to groteskně, ale k smíchu to není. O takových převrácených iluzích píšu...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům