Četli jste článek Karma mlčící sfingy aneb Proč nekomunikace zabíjí vztahy?
Máte partnera, se kterým se účinně nedají řešit problémy, protože si každou Vaši výtku bere osobně?
Kdykoli mu řeknete, co Vám na něm vadí nebo ve vztahu chybí, chová se dotčeně, brání se útokem, ať ho „neobtěžujete“, „neobviňujete“, že na tom „taky máte svůj podíl“?
Zjistili jste, že Vaše konstruktivní snaha o řešení problémů se pokaždé změní v destruktivní hádku, která namísto zlepšení ještě zhorší vztah? Proto raději už problémy neřešíte?
V dnešním článku o vyhoření ve vztahu jsem varoval před fází NIC. Upřímně, NIC mě při setkáních s Vámi děsí vůbec nejvíc. Také proto, když jsem psal knihu společného řešení vztahových problémů Spolu, myslel jsem zejména na vztahy, ve kterých se původní partneři začali časem chovat spíše jako soupeři než jako spoluhráči. Ve kterých začalo vítězit „Já“, tedy ego, a začalo ustupovat „My“, tedy láska. Co s tím dělat? Já Vám ukážu co. A prosím Vás, využívejte knihu Spolu, pokud cítíte, že Váš partner se mění v oponenta, pokud s Vámi bojuje, jako byste byli jeho nepřítel. Je to šílené, jen se nad tím zamyslete: Když to přirovnám ke sportu, například k fotbalu – protějšek se Vás snaží přechytračit, překonat, porazit, „dát Vám gól“, přitom mu uniká, že jste oba v jednom vztahu, oblékáte tentýž dres, tvoříte stejný tým, takže když Vám dá gól, je to vlastní gól. A to je první, od čeho se musíme odrazit.
Děkuji za všechny dotazy, které mi zasíláte. Zodpovídám je postupně v mluvených Řešidlech, v tištěných knihách Řešidlo 1 a Řešidlo 2 nebo v jednotlivých tematických knihách, zaměřených na řešení konkrétních svízelných problémů. Vybrat si podle těžkosti, kterou procházíte, můžete zde.
Co blbne?
Ano, taková impulzivní otázka Vám může naskočit. Nechápete, proč Vy jste tím, komu ubližuje. Vždyť jste jeho PARTNER!
Jenže z pohledu psychologie existují životní situace, které člověka přepnou do negativní a ještě k tomu do obranné, submisivní pozice. Příklad: V práci po Vašem partnerovi dupe šéf, říká mu, „jak je neschopný“. Váš partner potom přijde domů, je negativní (nespokojený) a ještě k tomu v obranné pozici (na šéfa nelze útočit). A najednou slyší od Vás, že Vám něco nevyhovuje.
Je-li nastavený do negativní a ještě k tomu obranné pozice, může se stát, že mu podvědomě splynete s jeho šéfem. Zůstává v rovině, v jaké byl ještě před chvílí v práci. Automaticky si Váš argument vyhodnotí jako útok, cítí se (stále – viz práce) jako neschopný, Vaši výtku vnímá (stále – viz práce) jako osobní selhání. Přitom Vy to tak vůbec nemusíte myslet. Chcete mu jenom vysvětlit, co Vám vadí, co chcete zlepšit nebo řešit. Jenže on, přepnutý do negativní a ponížené pozice, slyší: „Ty jsi hloupý nebo nahraditelný.“ Přesně to má odposlechnuto z práce.
Zablokování
Berte to, prosím, jako modelovou ukázku. Nicméně v reálu se děje velmi často. A je to z pohledu vztahové psychologie sakramentsky špatná situace, protože on s Vámi nemusí být schopen konstruktivně komunikovat. Jeho ego bolí, je nedostatečný „nejen v práci, ale i doma“. Jenže Vám, na rozdíl od šéfa, může říct: Mlč. Nebo Vás urazit. Nebo Vás jinak odradit od toho, abyste mu příště sdělili,...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům