Bývá to tvrdé prozření. Mysleli jste si, že Vás protějšek miluje, ale on Vám nějakým způsobem ublížil; zachoval se, jako by Vás NEmiloval.
Možná jste na vážkách: Tak miluje mě, anebo ne? Tak obvykle zní i Vaše otázka, s jakou za mnou chodíte na Setkání. Problém je, když se věta tázací mění ve větu oznamovací, když do své otázky vkládáte své tužby a přání se pak stává otcem myšlenky: Přeji si, aby mě miloval –> On mě určitě miluje! Prima. Ale proč Vám potom ubližuje?
Máte-li tohle bolestné dilema, jste třeba jako Lenka, která mi napsala: „Petře, mě a mého malého syna zničehonic opustil partner. Oznámil, že odchází za jinou, a dodal, že mě nikdy nemiloval. Když už jsem to – i díky Vaší knize Sami – psychicky překonala, ozval se podobně zničehonic, že se tentokrát chce vrátit. Že zjistil, že mě ve skutečnosti miluje. Nevyznám se v tom a vůbec mi tohle lavírování nevyhovuje. Jak definitivně poznám, že mě člověk miluje?“
Potřebujete začít nový život? Definitivně uzavřít minulost? Nevíte jak? Nesete si z předchozího vztahu bolestné rány a nic si nepřejete víc než je zahojit? Využijte knihu ZNOVUZROZENÍ.
Jednoduché poznávací znamení
Odpovím jednoduchou psychologií. Člověka, který Vás SKUTEČNĚ miluje, poznáte podle toho, že Vás nebude chtít ztratit. Je to jeho volba logická (racionální) i citová (emocionální). Byl by blázen, kdyby Vás chtěl ztratit, jestliže Vás skutečně miluje. Když totiž někoho milujeme – a nyní se bavím o bytostné podstatě slova milovat, ne o sexu –, tak touto energií vyjadřujeme, že je konkrétní člověk pro nás důležitý, ba nepostradatelný.
A mohu se pokusit to objasnit i na věcech.
Moje
Lidský mozek z psychologického pohledu funguje tak, že si osvojuje vztah k tomu, co si označíme jako „moje“.
Příklad: auto. Jděte se projít do autobazaru. Uvidíte desítky, stovky nejrůznějších ojetých aut. Každé bude jiné, ale všechna v zásadě stejná, protože budou neznámá. K žádnému nebudete mít emoční vztah, tedy ani společně svázanou historii. Z autobazaru můžete odjet a žádné z těch spatřených aut Vám nebude chybět.
Ale zkuste si kterékoli z těch aut koupit. Něco se emočně změní. Když zakoupené auto hned potom necháte někde na parkovišti, přestože i tam spatříte desítky, stovky nejrůznějších aut, to Vaše bude najednou JINÉ. Bude k Vám vyzařovat jinou, BLIŽŠÍ energii. Protože je „Vaše“.
Zdrtilo by Vás, kdyby Vám ho někdo ukradl. Neřešili byste jen peníze, které musíte rychle najít na náhradní auto. Budete řešit i COSI spjaté s tímto autem. Určité emoce, vazbu, vztah. A Vy už víte proč – bylo „Vaše“.
Důsledek výchovy
Toto je emoce, se kterou v knize ZNOVUZROZENÍ hodně pracuji. Způsobuje nám totiž mnohé „iracionální“ úzkosti, jichž se neumíme zbavit.
Psychologie tomu říká averze ke ztrátě, jinak řečeno: odpor k představě, že „pozbydu něco, co už jednou bylo moje“. V modelu averze ke ztrátě jsou vychovávány téměř všechny děti. Jen si zkuste pohrozit svému dítěti, že mu vezmete křečka, vyhodíte hračku. Bez ohledu na to, že si s ní už...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům