Div si jednou neukroutíte hlavu výčitkami, že právě s takovým člověkem máte dítě. Teprve s odstupem času pochopíte staré a dobře míněné rady: Hlavně s manipulátorem nemít ŽÁDNÉ SPOLEČNÉ závazky. Máte-li s ním totiž jen své emoční pouto, je snazší (i když nikoli snadné) se od manipulátora odpojit. S jakýmikoli sdílenými závazky, společnými dětmi počínaje, je to nevýslovně těžší. Nicméně rozhodně ne nemožné.

Dítě jako beranidlo

Ještě dlouho to nebudete schopni pochopit. Proč zrovna tohle Váš (ex)partner dělá? Proč proti Vám poštvává vaše společné dítě, potažmo jinou pro Vás důležitou osobu? Budete se ptát: Co z TOHO má?

Ale už ta otázka svědčí o tom, jak málo toho s manipulátorem máte společného. Nemůžete svým způsobem myšlení soudit jeho způsob myšlení. Proto nemá smysl ani cokoli dobrého od manipulátora očekávat. Předpokládat, že on určitě neudělá to, co byste určitě neudělali Vy.

Zkuste si pro začátek položit jednu základní otázku PROČ. Proč byste Vy neudělali to, co dělá on?

Respektive: Proč on dělá to, co Vy byste neudělali?

Možná je Váš postoj logický: Přece neudělám něco, co ubližuje mému dítěti nebo (ex)partnerovi.

Jenže problém tohoto Vašeho očekávání je, že od druhých očekáváte to, co by bylo logické na jejich místě pro Vás.

Co byste na jejich místě udělali nebo neudělali Vy.

Ale chyba ve Vašem úsudku spočívá v tom, že oni nejsou Vy. Nemají stejné srdce jako Vy. Manipulátoři rozhodně ne.

A proto: Jestliže je pro Vás normální něco neudělat proto, že by to Vašeho partnera bolelo, pak vězte, že manipulátor dělá neočekávané věci PRÁVĚ PROTO, ABY VÁS TO BOLELO.

 A když se vrátíte k základní otázce PROČ – proč to dělá? –, za okamžik Vám to dojde…

Název mé nové knihy L.E.Ž. nepředstavuje slovo, ale zkratku. Počáteční písmena vyjadřují příčiny lží, zrad, falší, pomluv, přetvářek, manipulací. Jsou jimi Lhostejnost, Ego a Žluklost. Lhostejnost říká, že druhému jste ve skutečnosti lhostejní. I vaše děti. Může je používat přímo jako nástroj, beranidlo, kterým Vás spolehlivě zraní. A záhy si vysvětlíme proč.

Ego říká, že motivy tohoto protějšku jsou veskrze sobecké. Jde mu o sebe. Přesněji: JENOM o sebe. O zahojení ega, jež jste mu mohli zranit třeba tím, že jste si dovolili NEreagovat už bolestně na jeho jednání; že jste si dovolili zachovat se k němu jako k počasí – nebrat si ho osobně, brát ho s nadhledem, přistoupit k němu tak, abyste se ochránili. Například jste od manipulátora odešli. Jejda, to NEODPOUŠTÍ…

A nedejbože abyste si našli ještě někoho jiného, potažmo lepšího, než je on.

Žluklost říká, že zahořklost je v něm samotném. Může být mnoho možností, jak se tam ocitla. Každopádně ten žluklý člověk je jako nahnilá jahoda. Vyskytne-li se poblíž zdravých jahod, brzy jim předá svou hnilobu. Snad mu to dělá dobře, když není prohnilý sám. I proto doporučuji k manipulátorovi přistoupit jako k počasí. Přizpůsobit se. Ochránit se. Izolovat se od všeho, co nám nevyhovuje.

V případě zdravé jahody: vzdálit se od té prohnilé. Zdravá jahoda totiž nedokáže uzdravit prohnilou. Naopak, prohnilá jahoda dokáže zničit všechny zdravé.

A to platí i o Vás, zdravém partnerovi, a zdravých dětech. Ba i to může být zvrhlý důvod, proč to manipulátor dělá.

Dovolíš si odpojit se? I tak Ti hrozí manipulace

Manipulaci rozlišujeme na přímou a nepřímou.

Přímá manipulace je pro manipulátora ideální. Znamená to, že se manipulátor přímo stýká se svou obětí, přímo aplikuje různé způsoby, jak jí ublížit, a přímo vidí, který způsob je účinný a zda vůbec nějaký.

Manipulátor POTŘEBUJE NAJÍT SLABÉ MÍSTO, přes které může svou oběť ovládat. V případě přímé manipulace vidí ihned z její bezprostřední reakce, zda již uspěl. Vidí bolest, slzy, soužení se. Ví, zda je s konkrétní taktikou na správné adrese, anebo ne. A může tomu přizpůsobit svou strategii, změnit ji tak, aby byla co nejúčinnější.

To je zásadní: Manipulátor jako takový nemění svou povahu. Není-li v konkrétní formě manipulace úspěšný, NEPŘESTÁVÁ být manipulátorem – snaží se hledat jiné způsoby manipulace, které by ho úspěšným učinily.

Katastrofou pro manipulátora je, když se ve své snaze stane tak neúspěšným, že ztratí jakékoli přímé spojení. Tedy: když se oběť racionálně probudí a odpojí fyzicky nebo i emočně.

Fyzické odpojení znamená, že nedostatečně zmanipulovaná oběť odejde z fyzického dosahu manipulátora. Přestane se s manipulátorem vídat, utne jakýkoli přímý osobní kontakt včetně vizuálního – přestane reagovat na jeho přímé útoky například přes telefon a sociální sítě. Manipulátor tím ztratí šanci svou oběť přímo ovládat a mít zpětnou vazbu.

Leč pro manipulátora v tom okamžiku kyne příležitost ještě z emočního spojení. To znamená, že i když svou oběť fyzicky nevidí, a tedy ani její bezprostředí reakce, může žít v naději, že se ona pořád trápí jeho slovy nebo činy. Strašné však pro něj je, když se zprostředkovaně dozví, že se jeho oběť odpojila dokonce i emočně, to znamená, že s obětí jeho strategie NEDĚLÁ VŮBEC NIC. Ba dokonce že se oběť směje, bere to s nadhledem, jako jeho slabost, hloupost, nezralost…

Fyzické odpojení tedy znamená, že se s manipulátorem přestaneme fyzicky propojovat. Emoční odpojení znamená, že se citově odpojíme od jeho jednání, které na nás přestane mít jakýkoli emoční efekt, anebo tak před manipulátorem alespoň začneme působit: že nás jeho chování nijak nebolí, netrápí, neovlivňuje; že nám je tento člověk JEDNO.

Jak jsem již uvedl, manipulátor jen proto s manipulací neskončí. Nefunguje-li manipulace přímá, zvolí manipulaci nepřímou. Upozorňuji, že ta není o nic méně bolestivější. Naopak, dokáže oběť zničit intenzivněji.

Přímá manipulace znamená, že manipulátor je se svou obětí v přímém ubližujícím kontaktu. Nepřímá manipulace nastupuje z jeho pohledu jako poslední možnost, když přímá manipulace už není možná, nebo je neúčinná. Nepřímá manipulace znamená, že dochází k manipulování oběti nepřímo, přes jinou osobu. Společné děti jsou očima manipulátora nejvhodnější. A to z několika důvodů.

Předně, zdravému rodiči na vlastních dětech spíše ZÁLEŽÍ. Zdravý rodič tak není schopen ZŮSTAT LHOSTEJNÝM vůči bolesti vlastního dítěte. A také mu NENÍ JEDNO, když jeho vlastní dítě začne používat toxická slova typu (dejme tomu): „Ne tatínek, to Ty, maminko, za všechno můžeš. Nebýt Tebe, tatínek by neodešel. Ty jsi ta špatná. Ty jsi rozbila naši rodinu tím, že jsi tatínka opustila. Ty jsi mě učinila nešťastným dítětem. Nenávidím Tě za to.“

Který rodič by vůči takovým slovům zůstal IMUNNÍ?

O to manipulátorovi jde – dostat znovu Vaše emoce do varu.

Za druhé, děti jsou nejsnáze manipulovatelné bytosti.

Těm nejmenším chybí vlastní rozum, tedy kritické myšlení. Nejsou schopné zpochybnit slova dospělého člověka, berou- -li ho jako automatickou autoritu. A rodič takovou autoritou pro dítě samozřejmě je. Děti jsou od narození vychovávané poslouchat rodiče, vedou je k tomu dokonce i jejich učitelé, ze všech stran tedy děti fixují, že co řekne rodič, JE PRAVDA – a neodmlouvá se!

Takže dítě naprosto samozřejmě absorbuje slova manipulujícího rodiče, přijímá je jako totální pravdu a tak s ní pracuje i ve své hlavě. Je schopné pak tlumočit útočné věty manipulátora vůči (v tomto případě) vlastní matce, odpovídají-li „pravdě“ v mysli dítěte. Proto se hovoří o beranidle – proražení emoční bariéry poškozovaného rodiče a jeho bolestivém zranění (v tomto případě matky), aniž by ho způsobil přímo otec. Dítě odvede před matkou černou práci za svého otce, a to proto, že se stalo jeho vděčným reproduktorem.

Starší děti, které již mají vlastní rozum, tedy kritické myšlení, není možné tak lehce manipulovat přes rozum. To znamená, že dítěti nelze tvrdit například to, že je maminka zlá, jestliže příslušné dítě s maminkou žije a VÍ, že maminka zlá není. Proto na starší děti jdou manipulátoři z EMOČNÍ stránky.

Rozum se vzpírá? Tak cesta vede přes emoci!

Každé dítě chce být šťastné. Je to jeho přirozenost.

Ovšem štěstí je momentální emoce, kterou si dítě někdy neumí vytvořit proto, že na určité šťastné prožitky nemá prostředky (například peníze) a potřebuje ty rodičovské. Toho také rodiče zhusta využívají a motivují děti k osobnímu rozvoji pod vlivem odměn (pozitivní manipulace).

My si však ukážeme tu negativní.

Dejme tomu, že starší dítě, u něhož již nelze manipulovat rozum, má rádo stavebnici Lego.

 Vytvořit v takovém dítěti šťastnou emoci prostým zakoupením stavebnice Lego je nejisté a laciné, protože to je někdy ze svého příjmu schopna i matka (zůstaneme-li v příkladu s manipulujícím otcem). Proto manipulující otec s oblibou nedopřává matce nadměrný objem peněz a navíc využije jejího finančního handicapu k manipulaci staršího dítěte.

Neposkytuje-li matce příliš peněz, pak to znamená, že jemu samotnému nějaké peníze zůstávají. A proto si může dovolit vzít starší dítě například do Legolandu a v tomto zábavním parku zrealizovat jednoduchý emočně-manipulativní plán. Otec: „Jak se tady, v Legolandu, cítíš, synu?“ Dítě: „Šťastně.“ Otec: „Proč šťastně?“ Dítě: „Miluji Lego a v Legolandu jsem poprvé.“ Otec: „Proč jsi v Legolandu poprvé, když miluješ Lego?“ Dítě: „Maminka nemá dost peněz na to, aby mě sem vzala.“ Otec: „To Ti maminka tvrdí? Já jí platím dost. Možná za tím bude něco jiného. Nelíčí se příliš? Synu, make-up, zvláště značkový, je velmi drahý. Nebo: Neobléká se příliš? Dámské oděvy a doplňky, zvláště značkové, jsou velmi drahé. Nebo: Nejí příliš? Cože, ona snídá dva rohlíky? Kdyby si upřela jen jeden rohlík v ceně tři koruny, ušetřila by za rok 365 x 3 Kč, to je více než tisíc korun – cena vstupenky do Legolandu. Takže TVOJE MAMINKA VE SKUTEČNOSTI PROJÍDÁ to, co by Tě učinilo šťastným…“

Berte, prosím, tuto ilustrační konverzaci jenom jako model. Už tato forma vtlačí dítěti broučka do hlavy a z pochybnosti časem vyklíčí přesvědčení, že zatímco otec myslí na štěstí dítěte a PROKAZATELNĚ ho uskutečňuje, matka je ta zlá.

Starší dítě, byť je již vybavené kritickým myšlením, je posléze schopné rozporovat matčinu sebeobhajobu, ale už nikdy ne otcovo tvrzení. A to právě vlivem rozdílné emoční vazby: Tatínek je v mysli dítěti podbarven emočně POZITIVNĚ, zatímco matka emočně NEGATIVNĚ.

„Kupování“ dobrých emocí dítěte je jedním z nejčastějších i nejsnazších způsobů manipulace. Stačí dítěti dávat to, co mu druhý rodič nemůže či nechce dopřát. Včetně sladkostí. „Chutná Ti to? Proč Ti to tedy maminka nekupuje? Ta je zlá, když Ti nedopřává to, co Ti dává štěstí.“ Tudíž: „Jí na Tvém štěstí nezáleží tolik jako mně. Chceš ještě bonbonek?“

Emoce jako prostředek

Nepřímá manipulace má pro manipulátora jednu nevýhodu.

Manipulátor NEVÍ, jestli je jeho strategie skutečně účinná. Není (v tomto případě) u debaty matky a dítěte v domácím prostředí. Musí tudíž jen spoléhat na „negativního broučka v hlavě“ dítěte, který po návratu z Legolandu odvede za otce veškerou špínu. Případně manipulátor potřebuje změnit své dítě ve spolehlivého zpravodaje, který mu „dá vědět“, jestli maminka na výtky dítěte náležitě nešťastně reagovala.

Stačí k tomu použít lehkou manipulaci typu: „Uvidíš, že Ti maminka na to nic neřekne. Nebo: Že Ti hned bude tvrdit, že to není pravda a ve skutečnosti tím špatným jsem já.“ A rychle dodat: „Vsadíme se? Jestli mám pravdu, koupím Ti další Lego. Ale musíš mi to napsat/zavolat.“

Za cenu jedné stavebnice tak manipulátor získá důležitou informaci, která mu potvrdí: „Jsi na správné cestě ke zničení člověka, jenž si dovolil (například) Tě opustit.“

Ano, emoce dítěte se nezřídka stává nástrojem k ubližování jiné osobě, ale i prostředkem k náběru informací. Stále jen držet ve vztahu k dítěti pozitivní rovinu „Já jsem ten, kdo ví, co Tě udělá šťastným“.

Jsme zpátky u Top of Mind, tentokrát v hlavě dítěte. „Táta je skvělý, nemluv přede mnou proti němu; to Ty jsi ta špatná!“ To je manipulátorův cíl při nepřímé manipulaci.

Celý tento FC Kurz jsem vytvořil jako varování před manipulátory. Později detailně rozeberu jejich strategii i z hlediska používání konkrétních slov – to abyste si uvědomili, jak nebezpečný je to vztah.

Manipulátor zneužívá Vaší počáteční vstřícnosti (zamilovanosti) k tomu, aby rozevřel náruč Vaší důvěry a vyzvěděl od Vás ta nejslabší místa. Co Vás kdy bolelo, trápilo, s čím Vám může pomoci, a být tak ještě lepším partnerem – díky této lži zjišťuje ve skutečnosti Vaše Achillovy paty, jež pak může ve vhodné chvíli obracet proti Vám.

Jako muž, který dobře VÍ, na co je citlivá jeho (ex)partnerka. Například na strach z osamělosti, z opuštění, z opovržení, z nenávisti vlastních dětí. Této slabině se v psychologii říká emoční strunka a manipulátor tu Vaši nutně potřebuje znát, aby věděl, nač drnkat – čím vždy zaručeně obnovit Vaši bolest, poslušnost a emoční pouto. To znamená čím UKONČIT případnou LHOSTEJNOST neúspěšně manipulované osoby.

Dalajlamova cesta

Potřebuji, abyste věděli, že někdo, kdo Vás trápí, může být manipulátor. Základní manipulátorovou taktikou je NEpůsobit jako manipulátor. Spíše působit jako oběť manipulace, ten ublížený (i ve vztahu k dětem). Jestliže tedy už rozumově víte, že Vámi partner manipuluje, jste pak schopni OCHRÁNIT své emoční pouto a OBRNIT se proti takovému zacházení, protože CHÁPETE, že útok na emoce je STRATEGIE manipulátora, tudíž: PRÁVĚ PROTO TO DĚLÁ.

„Vytáhl mě za vlasy z bytu až na ulici. Bylo pět hodin ráno. Nikde ani živáčka. A tam mě nelítostně bil – tak dlouho a tak intenzivně, že pak ani ruku necítil. Vybavuji si, jak otevřeným oknem na ulici křičelo naše dítě a on jen opakoval: NEJSI DOST DOBRÁ, MUSÍŠ DÁVAT VÍC! Tehdy jsem pochopila hlavní lež: Že dávat přináší větší štěstí než dostávat. To totiž platí ve zdravém, ale určitě ne v toxickém vztahu. Tam, čím víc se snažíte dávat, tím víc Vás to pak bolí.“

J. K. Rowling, autorka Harryho Pottera, o vztahu s prvním manželem, domácím tyranem

Hezky to vyjádřil dalajlama. „Představte si situaci, kdy Vás soused nenávidí a pořád se Vám snaží způsobovat potíže. Ztratíte-li sebekontrolu a rozvine-li se ve Vás zahořklost, zapšklost, pomstychtivost, nevraživost nebo nenávist, pak to budete VY, kdo začne trpět špatným trávením, VÁŠ spánek už nebude dobrý jako dříve, brzy budete nuceni užívat všelijaké prášky. Ovlivní to i VAŠI náladu. Nebude s VÁMI kloudná řeč, postupně k VÁM přestanou chodit i přátelé. Zůstanete osamělí, ustaraní, zbělají VÁM vlasy, do tváře se zaryjí hluboké vrásky. A hrozí VÁM ještě vážnější zdravotní problémy. Ano, VÁM! To bude výsledek, kterého dosáhnete! A Váš soused? Jakmile to uvidí, bude mít důvod být šťastný. Jeho přání se splnilo – vidí Vás na dně, aniž by Vám přímo způsobil fyzickou újmu. Tu jste si přivodili svou reakcí sami.

Teď si představte OPAČNÝ postup, tedy i OPAČNÝ výsledek: Když navzdory všem křivdám od souseda zůstanete klidní, zdraví Vám bude dál sloužit, neztratíte optimismus, přátelé Vás budou dál rádi navštěvovat a Váš život zůstane radostný. A co bude v tomto případě s Vaším sousedem? Jakmile toto uvidí, jeho mysl ovládnou temné chmury. Bude mít pádný důvod být velmi nešťastný. A to je podle mého soudu jediná moudrá cesta, jak OPLATIT SOUSEDOVI jeho špatný úmysl – dobrou odpovědí. Mimochodem, takový je i můj život,“ říká dalajlama. „Navzdory nepřízni okolností, jež nemohu vlastní silou ovlivnit a které mi vzaly můj domov v Tibetu, zůstávám klidný a má mysl pevná. Tento vnitřní sebeobranný přístup je velmi užitečný. Člověk jen nesmí svou trpělivost považovat za znamení slabosti. Já ji naopak považuji za znamení síly.

A doporučuji: Stojíte-li tváří v tvář jakémukoli nepříteli, který se Vám snaží uškodit, berte tuto situaci jako PŘÍLEŽITOST NAJÍT V SOBĚ TRPĚLIVOST. Ano, berte ji jako TRÉNINK – pokud manipulátor hodlá použít Vaše vyvolané negativní emoce proti Vám, užijte své pozitivní emoce proti němu.“

Gándhího cesta

Gándhí to vyjádřil ještě jinak: „Nemstěte se. Oko za oko, a svět je za chvíli slepý.“ To znamená: Budete-li se snažit mstít člověku, který Vám ublížil, pak ze smyčky ubližování s vysokou pravděpodobností vůbec nevyjdete. Vymýšlení co nejúčinnějšího ublížení Vás samotné zničí svou toxičností.

Pamatujte: Negativní rozpoložení Vám nemůže dát pozitivní život. Může Vám dát jenom ZDÁNÍ, že se Váš život zlepšuje, jesliže druhého ponížíte. (Vzpomeňte na houbičky!)

Vy nepotřebujete zhoršit něčí život.

Vy potřebujete zlepšit život svůj.

A k tomu se potřebujete přestat soustředit na cizí život, a naopak začít se pořádně soustředit na život svůj.

Psychologie hovoří o kruhu, respektive elektrickém obvodu. Stanete-li se součástí ubližujícího kruhu, už ho neopustíte.

Zřetelně to ukázala figura Jaroslava Duška ve filmu Pelíšky. Učitel tam školákovi ukazuje sovětskou hračku Vyděržaj, pijaněr. Pionýre, vydrž. Duškova postava připojí sama sebe do elektrického obvodu. Přijímá do svého těla proud s tím, že ten se neustále stupňuje. Smyslem zocelující hračky má být vydržet co největší bolest. Učitel však nebyl schopen ten elektrický obvod sám opustit, i když už cítil velkou bolest. A to právě proto, že byl SOUČÁSTÍ obvodu. Aby se hračky mohl pustit, musel chlapec vypnout přívod proudu.

A přesně takhle funguje emoční pouto s manipulátorem. Manipulátor to jediné, co chce, je VRÁTIT Vás do obvodu. Proto nevypíná proudění vlastních negativních slov a činů a doufá, že se některého z nich „chytnete“.

Uděláte-li to, už se nepustíte. A on se bude pokoušet Vaše utrpení prohlubovat tak, aby elektřina obíhala pořád – aby neustala, jen tak se totiž neodpojíte. A jen tak bude Vaše bolest, z níž má manipulátor energii, téměř nekonečná.

Tři mementa:

1. Manipulátor bude dělat to, co Tě bolí, a to právě proto, že Tě to bolí, jestliže ví, že Tě to bolí.

Nikdy se nesnažte manipulátora posuzovat, nebo dokonce odhadovat svým vlastním rozumem. On nemá Váš rozum. Jeho logika může znít pro Vás nepochopitelně a zvráceně: Jsem šťastný, je-li druhý nešťastný. Proto nechovejte žádnou naději, že ustane, když Vás něco bolí. Naopak, v té chvíli bude cítit, že jde přesně tou správnou cestou, která mu dává energii, jakkoli je to pro Vás šílené.

On prostě nemá Vaše srdce.

2. Nikdy od manipulátora neočekávej nic dlouhodobě dobrého.

Manipulátor čas od času udělá něco zdánlivě dobrého. Když to totiž nejde po zlém, zkouší to po dobrém. A naopak. Zkouší cokoli, jen aby ve Vás vyvolal emoci (oživil emoční pouto). Neznamená to ale, že se zničehonic změnil a je zdrojem dobrých emocí. Nepropadejte jakékoli plané naději. Ochráníte se před zklamáním a návratem do silně toxického vztahu.

Pamatujte: Manipulátor se nemění, při dočasném neúspěchu jen hledá jiné, účinnější způsoby manipulování.

3. I manipulátor má své meze.

Žádný člověk není robot, a tedy bez limitů. I manipulátor jednoho dne ustane s manipulací Vaší osoby, ale má to podmínku, kterou musíte splnit. Ustane, jestliže se přesvědčí, že jste proti jeho strategii dlouhodobě imunní, a tudíž mu nepřinášíte žádnou energii. V té chvíli zmizí z Vaší blízkosti. Neznamená to, že ustane s manipulací obecně. Spíše si začne hledat jinou oběť. A tou může být i vaše dítě, kamarád, kolega, rodič. Někdo, kdo si ho zafixoval (tak jako dříve Vy) jako úžasnou bytost.

Jak děti odnášejí manipulativní vztah

Manipulátorova úvaha je přísně logická: Téměř žádný rodič přece nechce mít NEŠŤASTNÉ dítě. Slovo téměř je patřičné. Existují totiž „rodiče“, kterým neštěstí vlastního dítěte nevadí, ba dokonce ho aktivně vytvářejí a takové neštěstí je ještě těší. Nešťastné dítě může být nejen předmětem jejich uspokojení, ale i součástí plánu na zničení (ex)partnera.

Na to se nyní zaměříme.

Jestliže jednoho z rodičů (jak to většinou bývá) bolí to, jak špatně s dítětem druhý z rodičů zachází a jak ho zneužívá, výsledkem jsou přirozeně negativní pocity citlivého rodiče. My už víme, že negativní pocity jsou základem negativních myšlenek, negativní myšlenky základem negativních činů, negativní činy základem negativních výsledků a negativní výsledky základem ještě negativnějších pocitů. Není to jen negativní kruh, ve kterém se negativní člověk točí, nýbrž přímo negativní spirála, která negativního člověka zarývá stále hlouběji do dna. Jeho život je pak vlivem manipulativního (ex)partnera stále negativnější, například bezmocnější.

Bezmoc vytváří strach. Víte-li totiž, že nemůžete ovlivnit druhého člověka, máte přirozeně strach, co přijde příště – jak moc ublíží Vám nebo Vašemu dítěti. Čeho je vlastně schopen?

Na co v odpovědi na tuto otázku myslíte, to se pro Vás pak stává vnitřní pravdou. Panický strach plodí až katastrofické vize, a ty Vás chronicky vyčerpávají. Může se tak stát, že vyčerpaní z nepřímé manipulace nemáte potom dostatek dobré energie a ta Vám logicky chybí i pro děti. Nemůžete jim tedy poskytovat lásku, protože láska je pozitivní skutek, který potřebuje pozitivní myšlenku, pozitivní emoci, kdežto Vy vinou svého vydatného zaměření na negativního člověka vidíte jenom černě, negativně. Nemusíte pak mít ani sílu, ani čas, ani trpělivost na děti, následkem čehož jim vše dobré od Vás začne chybět, samy se stanou hladovějícím srdcem, a tím pádem ještě snazší obětí pro manipulátora.

Ten tak dosáhne toho, čeho chtěl – znechutí Vás natolik, že z Vás učiní nefunkčního rodiče. Toho, který nemá dost lásky pro sebe, natož pro děti. „Je vůbec s takto rozdanými kartami správné, aby Vám děti byly svěřovány?“ může být otázka, kterou na vrcholu svého úspěchu položí manipulátor.

Základní podmínka zdařilé sebeobrany vůči manipulátorovi je: mít sám sebe rád. Přesněji: Mít se rádi natolik, abychom neztratili vztah s dětmi. Abychom nepodlehli manipulátorově vytrvalé lži, že jsme špatní rodiče, a vinou vnitřního trápení se pak špatnými rodiči opravdu stali.

Uvědomujme si neustále, že primárním terčem (ex)partnerovy manipulace jsme MY. Byť nepřímo. Ačkoli manipuluje děti, činí tak proto a takovým způsobem, aby ničil nás. Aby NÁS TO BOLELO.

Pokud se mu to daří, pak v tom o to raději bude pokračovat. A my se právě proto musíme naučit MÍT SEBE RÁDI. Děti totiž potřebují naši lásku.

A to ne přesto, že jsou reproduktory manipulujícího rodiče, ale PRÁVĚ PROTO.

Cesta sebelásky

Odpovězte mi, prosím: Proč svému dítěti, je-li vytrvale manipulováno Vaším (ex)partnerem, tu lásku nedáte?

Proč se ve svém vnímání života nezaměřujete na lásku?

Proč se raději pořád zabýváte...

Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům