V kterémkoli okamžiku nám může proskočit hlavou jakákoli myšlenka. Třeba: Čeho bych se měl bát? Co špatného by se mi za chvíli mohlo stát?
Já si na tyto myšlenky už dávám pozor. Vím, že nepotřebuji do sebe vkládat víc špatného.
POTŘEBUJI DO SEBE DOSTÁVAT VÍC DOBRÉHO.
Myslím na to, kdykoli mi dochází energie. Kdykoli mi někdo vnucuje strach, pochybnost, beznaděj, hledám záchytné či opěrné pozitivní body.
Dělám to tak i na fyzické úrovni.
Toto je jeden z mých obranných štítů: Nitrožilní podání vitaminu C. Je to nejrychlejší způsob posílení imunity. Zabere mi asi půlhodinku. Tělo z něj těží až čtyři měsíce. Po tu dobu s vyšší pravděpodobností neonemocní, a kdyby přece, můj organismus si s nemocí snáze a rychleji poradí. A takto rychlé pomoci se snažím mít i na mentální úrovni.
Vítejte v mém přehledu jiných pohledů za pomoci obrázků.
Co vidíte?
Chcete říct „letušku“?
Dobře, a co ještě? Co hlavně?
Upínáte oči na trup stroje nebo na letiště?
No to snad ne!
Když létám, to nejdůležitější musím mít pořád na očích.
Je to VÝRAZ letušky.
Ocitnete-li se na palubě letadla, které zasáhne turbulence a stroj sebou začne házet, místo panikaření se podívejte na obličej letušek.
JAK SE TVÁŘÍ ONY?
Letušky létají prakticky neustále. Mají větší praxi než kterýkoli z pasažérů.
Pokud ony jsou KLIDNÉ, není se tedy čeho bát.
Stejný princip uplatňuji v ostatních bázlivých chvílích.
Zaměřím se okamžitě na toho, kdo s těmito situacemi má největší zkušenost. A začnu být klidný jako on.
Protože ON VÍ, PROČ klidný je.
Tak obecně v životě setřásám strach…
Stres, vyvolaný pocitem ohrožení, způsobuje stresovou reakci, která předchází rozum. Člověk tak rychleji jedná, než myslí.
A naopak: Když člověk začne klást důraz na racionální rozhodnutí, potlačí stres. Jinak řečeno: Emoce, či rozum – komu dát vládu?
I v emocionálně vypjatých, ba stresových reakcích nerezignovat na rozum, k tomu mě pokaždé inspiruje vzpomínka na tuto stavbu.
Stojí ve Windsoru a jmenuje se Crooked House, křivý dům.
Dnes je to nejstarší čajovna v celé Anglii. Na základech z roku 1592 stojí tři podlaží, leč jako by byla těsně před zhroucením. Stavba je totiž nehorázně nakloněná. A není to design.
Původně zde bylo tržiště. Jeden z trhovců získal úřední povolení postavit si tu pevný krámek, ale pro právní spletitost pozemkových vztahů byl nucen stavět CO NEJRYCHLEJI A CO NEJLEVNĚJI pod hrozbou, že si to jinak radní města rozmyslí.
Stěny tak rostly nahonem z neošetřených čerstvě skácených dubů. Vlivem opožděného vyschnutí se již usazené kmeny prohnuly, a nakonec ztvrdly do tvaru, který vidíme dnes.
V historii tu bylo řeznictví, pivnice a starožitnictví.
Pro mě je to hlavně ztělesnění pravidla „dvakrát měř a jednou řež“. I ve vztahu k emocím.
„VŠECHNO UŽ TU BYLO.“
Myšlenka, s jakou přišel už Sókratés. A to žil dva a půl tisíce let před námi. Právě jeho větu si ale opakuji, kdykoli si nevím rady s nějakým problémem.
Jestliže tu opravdu „už všechno bylo“, znamená to, že někdo přede mnou vynašel řešení také mého problému. To mi pomáhá zmírnit vlastní emoce a spěch (viz Crooked House) a vybavit si něčí úsměv (viz letuška) po dávném vyřešení téhož problému, který mám nyní já.
Ostatně, toto je předmět, který mi Sókratovu tezi nepřestane připomínat. Je vytesán z kamene. Je dlouhý dvacet centimetrů a široký tři. Je starý dvacet osm tisíc let. Ano, nástroj uspokojení žen. Je starší než křesťanství, institut svatby i sama lidská civilizace.
Našli ho v jeskyni Hohle Fels v jihozápadním Německu. Paleolitická pomůcka je z pečlivě zpracovaného vybraného materiálu – jemného prachovce, sedimentální horniny ze zpevněného prachu, která byla ručně vyleštěna a dozdobena rýhami.
Stopy po pazourku naznačují, že se intimní nástroj pokusil někdo velmi hrubou silou opakovaně...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům