Jak to s regulací toxicity ve svém životě mají někteří konkrétní lidé? Předložím Vám několik příkladů známějších osobností, a to ze dvou důvodů. Jednak abyste viděli možnosti řešení, které se jim samotným osvědčily, a jednak abyste mi uvěřili, že citový jed potkává opravdu každého – bez ohledu na to, zda je v oboru úspěšný, nebo ne. Ty úspěšné potkává ještě více.
Zaujalo mě sedm pozoruhodných mentálních detailů, o kterých stojí za to přemýšlet, případně si je osvojit.
„Snažím se nebýt snadná kořist“
„Když se ke mně někdo chová zle, neptám se, proč se tak chová on, ale proč se tím já tolik zabývám a proč si to nechávám líbit. Díky této dvojotázce jsem odhalil svůj problém – podvědomou touhu vyhovět druhým lidem, a z toho plynoucí strach z konfliktů.
Zkuste i Vy, až narazíte na toxickou osobu, zjistit, proč se cítíte tak špatně, proč Vám záleží na tom, aby se k Vám ta osoba chovala jinak, a jestli část problému není ve Vás, ve Vaší minulosti, ve Vašich pochybnostech o sobě a ve Vaší potřebě vycházet s každým jedině dobře. Až pochopíte, že všechny lidi nepotřebujete, ztratí moc s Vámi tak snadno manipulovat. Nebudou mít jak. Přestanete být snadná kořist.“
Hugh Grant
„Vážím, koho potřebuji a koho ne“
„Dříve jsem mívala tendenci omlouvat toxické jednání druhých lidí. Chtěla jsem věřil, že to protějšek nemyslel špatně, že to bylo jen jeho náladou, že jsem trefila špatný moment, že jsem ho něčím přiměla chovat se ke mně tak zle, že toho v nitru lituje, že se to nebude opakovat. Všechny tyto moje projekce vzaly za své, jakmile se jeho toxické chování opakovalo, a to bez ohledu na můj změněný postoj.
Byla to dobrá zkušenost. Pochopila jsem, že toxickým lidem nezáleží na tom, jak moc mi to vadí. A tak jsem dospěla k nejlepšímu rozhodnutí života: přestat omlouvat cizí toxicitu a dávat vinu sobě.
Naučila jsem se zcela chladně zodpovídat základní otázku: Potřebuji tohoto člověka ve svém životě? Potažmo: Jestliže není snadné vyškrtnout ho, potřebuji ho přímo v nejbližším osobním prostoru?
Odpovědi na tyto otázky mi zachránily zdraví. Vymetly zdroje jedu z mé absolutní blízkosti.“
Kate Winslet
„Vnímám energii slova“
„Toxičtí lidé se v mém životě projevovali především skrze slova. Jimi dokázali nelítostně zraňovat. Zmátlo mě to, že součástí jejich taktiky bylo sebeobhajování, že ,nic hrozného neprovedli‘, že ,to byla jenom nevýznamná slova‘, že ,ta slova už jsou pryč‘, že ,odezněla‘. To byl ale jen manipulativní trik. Jestliže Vám toto někdo tvrdí a Vy na tuto hru jednou přistoupíte, zaručuji Vám, že budete ztraceni. Jakmile to tito toxičtí lidé uvidí, zvyknou si Vám ubližovat slovem, přesvědčení, že jim to u Vás pokaždé projde, že Vaše slzy zbagatelizují posměchy typu ,vždyť to byla zase jen slova‘, ,jsi přecitlivělý‘. Přitom bagatelizování, stejně jako naopak zveličování, jsou typické toxické projevy.
Jakmile jsem toto pochopil, upřel jsem pozornost na samotnou energii slov a přestal jsem promíjet jejich toxičnost. Nikdo mě už nezatáhne do této hry, ve které je jed ,nakonec mou vlastní chybou‘.“
Benedict Cumberbatch
„Připomínám si, proti komu stojím“
„Už žádné iluze. Už žádné naděje. Už žádné sny ani představy. Jen čistá realita. Absolutní koncentrace na fakta. To je moje zbraň.
Neustále si bez jakýchkoli idealistických...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům