Upozornění: Tento text se nebude číst příjemně nespokojeným zaměstnancům, neúspěšným podnikatelům a lidem, kteří dovolí životu, aby si s nimi volně pohrával.
Proč se chudí nevymaňují ze své chudoby? Proč chodí v kruhu, nestojí o změnu a za jistotu považují něco tak nejistého, jako je zaměstnanecký poměr, tedy závislost na cizích vrtoších, vezení se na kárce, jejíž směr ani rychlost nemohou ovlivnit? A proč poté, co tato “jistota” vykolejí, opět hledají podřízenost? Proč jsou tak pasivní?
A naopak proč bohatí, kteří již úspěšní jsou, hamižně prahnou po dalším úspěchu a majetku a nikdy se nezastaví? Proč jsou tak aktivní?
Jak je možné, že jde o dva odlišné živočišné druhy, ačkoli všichni jsme se do 2 let naučili chodit a do 7 let číst, psát a počítat, měli jsme víceméně jednotné školství a vyrůstali jsme v tomtéž prostředí? Kde nastal zlom, rozchod na křižovatce?
Když pohlédneme do zrcadla, jsme stále titíž lidé jako před lety. Změnilo se ale to, co nevidíme. Myšlení. Chudí nebohatnou a bohatí jsou k nezastavení proto, že je omámilo 5 chloroformických paradoxů. Chloroform je kapalina, která nemá barvu, nehoří a nasládle voní. Působí přátelsky, ale rychle vám vezme vědomí. Odvede vás do jiného světa. Jaké jsou největší paradoxy v myšlení chudých a bohatých?
1. Bohatí bohatnou, přitom primárně neusilují o peníze. Chudí se domnívají, že peníze jsou bohatství.
Kdo je opravdu bohatý? Chudý Vám odpoví: “Ten, kdo má nejvíce peněz!” Bohatý Vám odpoví: “Ten, kdo má nejvíce volného času!” Bohatí se snaží podnikat proto, aby si vytvořili pasivní příjem. Oni nechtějí mít závratné výdělky a dřít kvůli nim od rána do večera. Proto se vyhýbají zaměstnání. Zaměstnanec pracuje ve prospěch svého zaměstnavatele, aby mu šetřil čas. A někdy za to ani není náležitě zaplacen.
“Jistěže velké peníze lze vydělat i prací. Můžete mít souběžně několik pracovních poměrů. Ale co dál? Buď se pro peníze udřete k smrti, nebo pak na chvíli pracovat přestanete, ale své úspory postupně projíte. A za x let budete ve stejné situaci, jen o něco starší a s méně silami. Opravdová zámožnost je moci odjet na druhý konec světa a po návratu zjistit, že peníze neubyly, ba dokonce přibyly.” Sheldon Adelson
Je rozdíl mít peníze a mít peníze a čas. S penězi, ale bez času, jste jen “zajištěni”.
2. Chudí nadále dělají to, co je nebaví. Bohatí se zbavují i toho, co je baví.
“Nikdy nebýt spokojen je jediný způsob, jak se neustále zlepšovat.” Warren Buffett
Bohaté si lze představit jako hodinkový strojek. Neustále udržují vnitřní neklid. Jen díky pohybu jdou. Když by si řekli, že už to stačí, ústrojí by přestalo jít. Chudí stojí.
Když se chudého zeptáte, jak je spokojen v práci, sepíše dlouhý list stížností, že vypadá jako z výpovědi. Ale v práci zůstane, dokud mu opravdu nepoteče do bot.
Bohatý velké impulzy nepotřebuje. Koná ihned. Podnikání, které mu nefunguje, bez otálení a sentimentu utne. Nechce krvácet penězi ani časem. Váží si obou komodit. Nečeká na zázrak shůry. Neodkládá řešení. Nejlepší čas je teď, říkají podnikatelé.
Rozdíl je ve svobodě. Podnikatel si sám určí, co ho baví, a v tom pokračuje. Aby byl úspěšný a zlepšoval se, není se sebou spokojen. Neustrne. Jeho strojek tiká.
3. Bohatí se neustále učí. Chudí došli k závěru, že už vědí dostatek.
Poraďte chudým, ať se rekvalifikují. Ať se začnou učit světové jazyky. Ať si doplní vzdělání. Ať přemýšlejí o svém růstu. Neuspějete. Jak byste mohli, když chudí už všechno znají? Jsou přeborníky ve vytáčkách a držiteli diplomu děda Vševěda.
“Jak bych...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům