AKTUALIZOVÁNO. K Petru Kellnerovi zpravidla vzhlížíme s úctou. Ano, je bohatý. Nejbohatší Čech. Ale dovolte 2 otázky:
1. Uvědomujeme si, čeho vlastně dosáhl?
2. Dokážeme si jeho bohatství vůbec představit v porozumitelných pojmech?
Kellner má 11,1 miliardy dolarů, v přepočtu 216,28 miliardy Kč. To je pouze číslo, které prošumí ušima. Co ale toto číslo znamená v historickém kontextu? Dochází nám, s jak úspěšným člověkem to v našich podmínkách žijeme? Je pátek, tak si pojďme zahrát s čísly. Vyjde nám, že 49letý finančník, kterého můžeme potkat v pražských Dejvicích, je v jistém smyslu ekonomicky mocnější než římští císaři.
Výkladů ekonomické moci člověka je řada. Aby vůbec bylo možné srovnávat možnosti Kellnera a antických vládců, musíme najít jednotný směnný kurz. Ve starověkém Římě nebyly české koruny ani dolary. Nebylo ani jednotné zboží – netušíme, za kolik sesterciů, dipondiů nebo talentů by se dal koupit iPhone 5. Přesto je jedna komodita, která je naceněna v každé době. Je to lidská práce.
“Člověk je bohatý nebo chudý podle množství práce, které si dokáže koupit.” Adam Smith, skotský filozof (1723 – 1790)
Římští císaři potřebovali vojevůdce i řadové vojáky. Také Kellner potřebuje mozky i řadové zaměstnance za přepážku. Doba je jiná, nástroje také, ale cíle stejné. Kdo je tedy mocnější? V antické éře nebyla majetková a daňová přiznání, jak je známe my. Musíme vycházet z historických pramenů. Na scéně zářili penězi tři Římané:
Marcus Licinius Crassus (115 – 53 př. n. l.): Člen prvního římského triumvirátu, tvořeného spolu s Pompeiem a Caesarem, zbohatl jednoduše, tzv. proskripcemi. Konzul Sulla vydal seznamy “nepřátel státu”, politických oponentů, jejichž majetek byl zabaven a kdokoli je směl beztrestně zabít. Crassus na základě vyvraždění tří tisíc Římanů a dalších aktivit disponoval jměním 200 milionů římských sesterciů.
Oktavián Augustus (63 př. n. l. – 14 n. l.): Neduživý první římský císař těžil z lítostivosti svého prastrýce Gaia Iulia Caesara. Ten ho v poslední vůli adoptoval. Dědictví ještě Oktavián rozmnožil a v den své smrti vlastnil 250 milionů sesterciů.
Marcus Antonius Pallas (1 – 63): Původem otrok si povahou a statečností získal náklonnost císařů Claudia a Nerona. Zahrnovali jej funkcemi i statky. Jako poradce a správce Claudiových aktiv měl Pallas v roce 52 celkem 300 milionů sesterciů.
Nejbohatšího Římana ale nelze určit prostým porovnáním čísel. Ještě za Crassa sestercius vážil 25–28 gramů ryzího stříbra, měl v průměru 32–34 mm a silný byl asi 4 mm. Za Oktaviána se stříbro zředilo ve slitinu a za Pallase byl ve slitině ještě zinek nahrazen bronzem či olovem. Pallasův sestercius byl tmavší, hrubší a méně ceněn. Hmotná devalvace měny vedla až k tomu, že císař Aurelianus (214 – 275) musel zavést dvoumince, dvojité sestercie, než byl sestercius naprosto vyřazen.
Obecně se za nejbohatšího muže zlatého římského věku považuje právě Crassus, přezdívaný Dives, v latině “bohatý”. V souboji s Kellnerem však nepoužívejme výši...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům