Ukázky, jak se dá popadnout život za pačesy a vytřískat z něj to, co si přejeme, pro Vás rádi přinášíme v časopisu FC. Dnešní příběh je jiný. Není v něm totiž důležité, kde se stal, o kolik kdo zbohatl a v jaké oblasti – ačkoli i to napíšeme.
Na dnešním příběhu je nejdůležitější příběh sám…
V jedné firmě působily 30leté kolegyně Essie a Catherine. Obě parádnice. Essie byla umanutá na nehty, už od šesti let byla nejmladší “modelkou” v Queensu. S Catherine sdílely sny, jak by si jednou rády dopřála tu drahou kabelku, tu lepší bydlení, tu exotické dovolené. Měly podobný “tabulkový” plat a mohly si snadno vypočítat, že nikdy tolik peněz nevydělají. Catherine byla šťastnější, protože se smířila s realitou. Kupovala si laciné kabelky, měla skromný podnájem, nelétala nikam do zahraničí. Život jí stačil. Nesmířená Essie dala ve 32 letech výpověď.
Začala podnikat. Bez větších úspor. Namíchala dvanáct nových odstínů laku na nehty a rozhodla se konkurovat 200 zavedeným nehtovým salonům v Las Vegas. Neuměla správně oslovit klienty, prodat sebe, natož produkt. Učila se v podnikání metodou pokus – omyl. Psal se rok 1981 a ona neuměla NIC. –“Tak šílená barva? Vždyť to nikdo nenosí!” slýchala všude odmítavé NE. –“Ale právě proto, budete jedinečná, paní!” snažila se Essie. Marný argument. Buch, zabouchnuté dveře…
Bývalé kolegyně se potkaly po dvou letech. Catherine měla o fous vyšší plat, nový druhojakostní obleček, v tašce nákup na průměrnou večeři a před sebou víkend s ekonomickou cestou na jihozápad. Zářila tím spíš, čím více poslouchala Essie. Ta sotva vyžívala. “Obětuji obchodu veškerý čas, od svítání do noci objíždím salony, hotely, kosmetičky, masážní centra. Snažím se hledat nové zákazníky, vyjednávat s velkými partnery, otevřít si vlastní salon. Když to tolik nejde u nás, zkouším to přes kontakty v Anglii, Francii, Japonsku, všude. Ale nikdo mě nezná a všichni upřednostňují známé značky,” propadala skepsi Essie. Na rozdíl od Catherine si už nekupovala ani secondhandové kabelky, musela se přestěhovat do nouzového podnájmu a slovo dovolená neznala – neměla čas, myšlenky a nadbytek peněz.
Uběhly dva roky. Catherine měla co dělat, aby Essie uhnala na schůzku. Essie přišla ve značkovém outfitu a jen s půlhodinou na kávu. Spěchala na poradu svých distributorek a nákupy, aby zítra byla připravena na odlet do exotiky. Catherine hlesla, že u ní není nic nového. Plat má stále stejný, zato růst cen nikdo nezmrazil.
“Štístkařka! Zlodějka! Stejně zkrachuje!” odplivla si po schůzce Catherine. “Vidí, že...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům