Říkali jí paní Nezastavitelná. Třikrát se ocitla v situaci, kdy byla sama a bezradná. Nebyl nikdo, kdo by jí pomohl. A tak si pomohla sama. Díky tomu objevila to, co netušila: Že sama pro sebe může být tou rozhodující oporou, po které se stále tolik ohlíží. Jen se musí správně postavit ke každé výzvě. Proč mě Mary Kay Ash fascinuje a čím i Vás může inspirovat?

Můj odraz ode dna

Když jsem věnoval celé rozšířené vydání tištěného magazínu FC technologii “odrážení se ode dna”, před očima jsem měl její příběh. Poprvé jsem ho četl jako kluk, ale její slova mi zůstala v hlavě a mnohokrát v těžkých chvílích pomohla vydržet.

“Život mě opakovaně mrštil do vody. Jednal se mnou ve stylu: ,Buď se utopíš, nebo se naučíš plavat.’ A pro mě utonutí nebyla volba,” popisovala Mary Kay Ash doby, kdy sama sobě prostě nedovolila zastavit, vzdát se. “V pohybu mě udržovala vnitřní touha, hlad po tom dokázat sobě i druhým, že i to, co považují za nemožné, je pro mě možné. Překážky byly velké a bylo jich mnoho, ale o to jsem dnes pyšnější, protože přes všechny jsem našla cestu.”

Četl jsem její příběh, když mi bylo 9 let a naši se ošklivě rozváděli. Neuměl jsem si představit, jak vlastně budu PAK fungovat. Moje sny byly spojené s oběma rodiči. A ona psala řádky jako pro mě: “Chápu, že se mnoho lidí po osobní tragédii, ztrátě práce nebo blízké osoby cítí poraženě a zvažuje ukončit své sny. Pro mě to ale nikdy nebyla varianta. Vždycky bych to považovala za špatné rozhodnutí.” A pojem “nevzdat se” následně popsala takto: “Pro mě to znamenalo třeba udělat krok zpět, hlavně se pokusit nějak přestavět svůj život, a to nejrychleji, jak je to možné. A když mi bylo opravdu nejhůře a neměla jsem síly, vždycky jsem zvládla alespoň přiložit pravou dlaň na levou stranu hrudi a vnímat. Jestliže srdce bilo, měla jsem být za co vděčná, od čeho se odrazit a měla čas provést změnu. Protože jsem pořád žila…”

První prověrka: Odchod manžela, sama s dětmi

Bylo jí 17 let, když se provdala.

Měla druhé dítě, když jí manžel řekl: “Promiň, musím do války.”

V jejích 27 letech se vrátil a pronesl: “Chci rozvod.”

“Pokaždé jsem myslela, že jen špatně slyším. A špatně vnímaly i mé pocity, které si myslely, že někdo říká: Tohle je porážka. A přitom to byla jen překážka.”

Bolest, kterou cítila včera, se proměnila v sílu, kterou cítila dnes. Výčitky se měnily ve smíření. Lítost ve vděčnost. A ztráty v zisk.

“Poznávala jsem kouzlo překonání. Cokoli jsem překonala, to mě posílilo. Díky dvojnásobnému odchodu manžela jsem zjistila, že se na sebe mohu spolehnout sama. Že děti nepotřebují otce, který je pryč. Že jim úplně stačí matka, která je o to víc s nimi. Naučila jsem se vidět v minulosti to dobré. I když jsem byla někým odstrčena, ve skutečnosti jsem byla postrčena k někomu lepšímu – k sobě, ke své sebedůvěře, k uvědomění své hodnoty pro děti,” psala Mary Kay Ash. “Ano, zjišťovala jsem to pomalu, ale s větším odstupem času jsem viděla, že není důležité, jak velké kroky činíme, důležité je, že dopředu.”

Poznávala podomní prodej. Učila se s lidmi mluvit, naslouchat. “Když jsem knihu neprodala, měla jsem pocit, že stojím na místě. Ve skutečnosti ale nic na tomto světě nestojí. Jakákoli chvíle, jakýkoli krok znamená nové vjemy a zkušenosti,” podotkla. “A kdykoli snad chceme proklít špatné dny, šetřeme hlas. Jednou za ně poděkujeme. Překonáváním své slabosti totiž nabýváme sílu.”

Druhá prověrka: Mám poloviční plat než ten, koho zaučuji

Podomní prodej ji naučil, že úspěšný obchod může být pouze ten,...

Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům